"Kyjev má dnes asi nejlepší protivzdušnou obranu na světě," hodnotí Visingr stav armádního "deštníku" na ukrajinském území, a to nejen díky západním dodávkám zbraní. Podobně jako loni Rusové pokračují v útocích na kritickou infrastrukturu země, zaměřují se ale i na další cíle.
"Spousta ruských raket a dronů samozřejmě dopadá i na cíle civilní. Nabízí se varianta, že to Rusové dělají schválně a terorizují Ukrajince. Také je možné, že je jim prostě jedno, kam rakety dopadnou. A do určité míry hraje roli to, že některé ruské zbraně nejsou tak přesné, jak Rusové deklarují," vysvětluje analytik.
Podle Visingra jsou Ukrajinci v současnosti velmi úspěšní v sestřelování dronů, méně se jim ale daří v eliminaci balistických střel. Pokud by Rusové začali ve velkém používat severokorejské rakety Hwasong-11, mohl by to dle slov analytika být pro Ukrajinu velký problém. Takové střely jsou totiž schopné zachytit jen některé protivzdušné systémy. "Z trosek víme, že Rusové severokorejské rakety použili nejméně dvakrát. Máme tedy jasné indicie, že je mají a začali je používat," varuje odborník.
Visingr tvrdí, že dnes už víme, že spousta ukrajinských dronů dopadla nejen na Moskvu, ale i na řadu dalších ruských měst. "Hlavní je psychologický dopad. Pro Moskvany už není dál možné předstírat, že se jich válka netýká a je to něco vzdáleného, když jim drony takříkajíc padají na střechy," popisuje analytik. Podle něj ale doposud šlo hlavně o testování toho, co ruská protivzdušná obrana udělá a co vše si může Ukrajina dovolit.
Ukrajinci ovšem už teď mají k dispozici široké spektrum odvetných prostředků a podle Visingra dali jasně najevo, že ruské útoky nenechají bez odplaty a budou je velmi důrazně vracet. "Je dost pravděpodobné, že se tyhle útoky budou stupňovat a že Ukrajinci začnou vypouštět mnohem větší množství dronů. Už jich na Moskvu nedopadne tři nebo pět, ale třeba padesát," předpovídá.
