Problém vidí v přílišné umírněnosti a nízké vymahatelnosti opatření. Analytik Mikulecký zmiňuje nutnost "reálných sankcí", například vyřazení Kremlu z bankovního systému Swift, které se v současnosti vztahuje pouze na zlomek ruských bank. "Mělo by to zásadní dopady na schopnosti Ruska expandovat i do těch zemí, které ho stále podporují," doplňuje.
Podle analytika nelze očekávat dopady sankcí na ruskou ekonomiku, protože se je Kremlu úspěšně daří obcházet dovozem přes třetí země, včetně České republiky. To se týká i nákupu klíčových součástek do ruských raketových systémů, oproti tomu dodávky antiraket pro Ukrajinu jsou mnohonásobně dražší. "Je to naprosto bizarní způsob vedení válečného konfliktu z naší strany," říká Mikulecký.
Diskuzi o schválení 14. sankčního balíku provázely výhrady některých unijních zemí, konkrétně Německo se obávalo dopadu některých opatření na německé firmy. Milan Mikulecký mluví o slepé uličce, do které se země sama zahnala. "Pokud Německo slepě vsadilo na kartu ruského plynu a nastavilo tak svůj průmysl, je jasné, že není schopné ze dne na den přejít na nové zdroje energií, které ještě nejsou dostatečně stabilní," kritizuje a dodává, že často stojí v cestě hlavně neochota přiznat chybná rozhodnutí v minulosti.
