Bagdád - Více než 150 tisícům amerických vojáků v Iráku vyprší na konci roku mandát OSN.
Washington chce, aby jejich další pobyt upravila americko-irácká smlouva o spolupráci. Měla být hotova a podepsána do konce července, ale patrně se tak nestane.
Řada iráckých politiků - včetně většiny poslanců parlamentu - váhá.
Nechtějí, aby dohoda vedla k prodloužení pobytu amerických vojáků na neurčito, k vytvoření trvalých amerických základen v zemi a vůbec k příliš těsnému připoutání Iráku ke Spojeným státům.
Podle kritiků by dohoda z Iráku učinila na mnoho let americký protektorát.
Některým poslancům i vládním politikům vadí, že smlouva by měla i nadále zaručovat americkým vojákům a všem občanům imunitu před iráckými zákony. Nemohli by tedy být v Iráku souzeni.
Přesné znění návrhu není známo. Pouze se spekuluje o tom, co Američané chtějí a na co Iráčané nejsou ochotni přistoupit.
Irácký premiér Núrí Malikí se údajně obává, aby americká armáda nepoužila základny v Iráku k útoku na jiný stát. Tedy zejména na Írán, s nímž si současný irácký kabinet chce zachovat dobré vztahy.
Opakovat by se tak mohla situace z roku 2003. K útoku na irácký režim Saddáma Husajna tehdy Američané použili základen a kasáren v sousedním Kuvajtu.
- Přečtěte si: USA staví v Bagdádu ambasádu velkou jako Vatikán
Kritiku je slyšet i v USA. Zejména od demokratů v Kongresu. Žádají, aby prezident George Bush už žádnou smlouvu s Irákem neuzavíral a počkalo se na listopadové zvolení nového prezidenta.
Velvyslanec USA v Bagdádu Ryan Crocker na tiskové konferenci popřel, že Washington usiluje o pronájem vojenských základen v Iráku.
"Neusilujeme o vybudování trvalých základen a stejně tak nechceme do nekonečna kontrolovat irácký vzdušný prostor," řekl velvyslanec.
Slíbil, že návrh smlouvy bude zveřejněn v plné šíři. Nebude obsahovat žádné tajné dodatky.
Irácká vláda už vyslala delegace do zemí, kde působí američtí vojáci, aby se seznámila s tamními podmínkami a dohodami. Iráčané tak navštíví Německo, Turecko, Japonsko a Jižní Koreu.
Britský deník Independent s odvoláním na své zdroje v Bagdádu napsal, že Američané - v rozporu s tvrzením velvyslance USA - v Iráku trvalé základny chtějí a snaží se Bagdád k souhlasu motivovat finančně.
Chtějí prý také, aby američtí vojáci mohli zatýkat Iráčany a podnikat útoky bez souhlasů iráckých úřadů.
O dalším setrvání amerických vojáků v Iráku mohou do značné míry rozhodnout prezidentské volby. Zatímco republikán John McCain plánuje armádu v zemi ponechat minimálně do roku 2013, demokrat Barack Obama se vyslovil pro rychlé stažení všech amerických ozbrojených sil.
