Spojené státy o útoku na Sýrii zatím nerozhodly, nechceme další eskalaci, řekl Mattis

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 4. 2018 23:30
Za to, že si Asad ponechal chemické zbraně, je podle Mattise částečně zodpovědné také Rusko.
Americký ministr obrany James Mattis.
Americký ministr obrany James Mattis. | Foto: Reuters

Washington / Londýn - Spojené státy zatím ohledně případného úderu na Sýrii kvůli údajnému chemickému útoku na město Dúmá nerozhodly, uvedl podle agentury Reuters v Kongresu ministr obrany James Mattis.

O případné účasti své země na útoku proti Sýrii jednala ve čtvrtek také britská vláda.

Mattis dodal, že o možném vývoji týkajícím se Sýrie bude ve čtvrtek hovořit při jednání Národní bezpečnostní rady (NSC). "Budeme pracovat na různých scénářích, které předložíme prezidentovi," sdělil šéf Pentagonu.

Prezident Trump podle Reuters uvedl, že jedná o Sýrii se svými poradci. Později Bílý dům v prohlášení uvedl, že prezident žádné rozhodnutí ohledně případného úderu na Sýrii zatím neučinil. Trump si podle komuniké měl ještě ve čtvrtek telefonovat s britskou premiérkou Theresou Mayovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Podle Mattise nechtějí Spojené státy ohledně Sýrie podněcovat další eskalaci, která by se vymkla kontrole. Dodal, že před případným úderem na Sýrii, který by měl být odpovědí na nedávný chemický útok na syrské město Dúmá, bude vláda hovořit s vedením Kongresu.

Použití chemických zbraní v Sýrii, z nichž Západ viní režim prezidenta Bašára Asada, je podle šéfa Pentagonu neomluvitelné. Za to, že si Asad ponechal chemické zbraně, je podle Mattise částečně zodpovědné také Rusko.

Moskva i Damašek popírají tvrzení o chemickém útoku, který se podle syrských opozičních zdrojů odehrál o víkendu v Dúmě, má ho na svědomí syrská armáda.  Zahynuly při něm desítky lidí.

"Myslím, že v Sýrii to byl chemický útok," uvedl Mattis při slyšení v Kongresu. Washington podle něj chce, aby vyšetřovatelé na místě získali důkazy. To ale bude s postupujícím časem čím dál obtížnější, dodal ministr.

Mayová má dál jednat s USA a Francií

Po více než dvou hodinách ve čtvrtek večer skončilo také mimořádné jednání britské vlády. Podle úřadu premiérky se vláda shodla, že Theresa Mayová by měla dál jednat se Spojenými státy a Francií o koordinované reakci na údajný chemický útok v syrské Dúmě. Podle kabinetu je také "velmi pravděpodobné", že za útokem na Dúmu stál režim syrského prezidenta Bašára Asada.

Vláda také podle prohlášení došla k závěru, že je potřeba podniknout kroky, které uleví válkou sužovaným obyvatelům Sýrie a odradí syrský režim od dalšího použití chemických zbraní.

O tom, zda se Británie zúčastní zvažovaného úderu na Sýrii v reakci na útok v Dúmě, se komuniké nezmiňuje.

Přímou účast na případné vojenské akci v Sýrii naopak již vyloučily Itálie a také Německo.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů vyhráli v Nižním Novgorodu

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů zvládli zápas o druhé místo v tabulce skupiny C a v Nižním Novgorodu vyhráli 82:73. Středočeský celek zvítězil počtvrté z dosavadních pěti kol, jeho jedinou ztrátou je porážka s úřadujícími vicemistry z Tenerife.

Nymburk i domácí vstoupili do zápasu se shodnou bilancí tři výhry a jedna porážka, kterou oběma dnešním soupeřům připravilo Tenerife. Středočeši s vítězem Ligy mistrů z roku 2017 v minulém kole prohráli 68:78, Nižnij Novgorod španělskému celku podlehl 67:81.

před 51 minutami

Rusko vyplatilo členkám Pussy Riot odškodnění za nezákonné věznění

Rusko vyplatilo třem členkám známé punkové skupiny Pussy Riot částku 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o které loni v prosinci rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Novinářům to v Moskvě oznámil člen skupiny Pjotr Verzilov. Ruské soudy podle ESLP porušily práva odsouzených a evropské úmluvy při verdiktu o skandálním koncertu v moskevském chrámu v roce 2012.

Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012. Tři účastnice moskevský soud poslal na dva roky za mříže. Jekatěrině Samucevičové později trest změnil na podmínku. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová vyšly na svobodu v březnu 2014 na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy