* Taylor je vinen z podílu na masovém vraždění a mrzačení lidí v Libérii a Sierra Leone * Za diamanty nakupoval zbraně * Z Libérie uprchl do Nigérie, ale ta ho vydala do Haagu
Haag - Mezinárodní trestní tribunál v Haagu rozhodl, že bývalý liberijský prezident Charles Taylor je vinen tím, že inicioval zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v sousední Sierra Leone a měl na nich podíl.
Na svědomí má podle soudu masakry oponentů doma v Libérii a hlavně v sousední Sierra Leone, kde se snažil pomocí spojenců domoci zisků z prodeje diamantů. Taylorovi spojenci v Sierra Leone smutně prosluli nasazováním zdrogovaných dětských vojáků do bojů a utínáním končetin lidem.
V občanské válce v letech 1991 až 2002 zahynulo přes 50 tisíc lidí.
Zatímco tribunál některé body obžaloby vyvrátil, shledal Taylora vinným z toho, že poskytoval morální a finanční podporu povstalcům v Sierra Leone. Výši trestu soudce oznámí 30. května.
Rozsudkem tak vrcholí pětiletý proces. Taylor se snažil soudu vyhnout odchodem do exilu v Nigérii, ta ho ale nakonec do Haagu vydala. Je to poprvé, co Mezinárodní trestní tribunál odsoudil bývalou hlavu státu.
Liberijský vůdce patřil k "nejlepším zákazníkům" ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který dostal před několika dny v USA pětadvacetiletý trest vězení. O obchodech Buta a Taylora kromě jiného pojednává - byť ne zcela podle skutečnosti - i známý film Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem v hlavní roli.
Taylorem se inspirovali také tvůrci filmu Krvavý diamant s Leonardem di Capriem.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) až nedávno přiznala, že Taylor byl roky jejich informátorem. Napsal o tom deník Boston Globe.
Diktátor v sedmdesátých letech v Bostonu studoval a po převratu v roce 1980 se stal blízkým poradcem a spolupracovníkem nového liberijského vůdce Samuela Doea, přítele amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Libérie byla americkým opěrným bodem v Africe v dobách studené války. Vysílač odtamtud po černém kontinentě šířil zpravodajství rozhlasové stanice Hlas Ameriky, byl tam umístěn navigační systém pro námořní dopravu Omega a letiště Robertsfield využívala armáda Spojených států.
Liberijská guma představovala zdroj suroviny pro výrobce pneumatik Firestone, který Taylora později - když se stal prezidentem - finančně podporoval.
V roce 1983 se Taylor vrátil do USA. O dva roky později úřady rozhodly o jeho vydání zpět, ale záhadně unikl z přísně střežené vazby. CIA nyní nepřímo potvrzuje, že mu zajistila odchod a pomohla mu uprchnout do Mexika.
Cenným informátorem se stal hlavně kvůli tomu, že udržoval kontakty s mnoha africkými vůdci a měl přehled o obchodu se zbraněmi v Africe. Stýkal se například s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím.
Na konci osmdesátých let zahájil se svými ozbrojenci občanskou válku, kterou nakonec vyhrál, a stal se prezidentem. Podle Boston Globe s ním CIA zhruba v té době přerušila kontakty.
