Sonda Evropské vesmírné agentury Venus Express přistála 11. dubna v 9.17 středoevropského letního času na orbitě a krátce před desátou hodinou vyslala signál poté, co vystoupila zpoza planety.
Další den už poslala do střediska Evropské vesmírné agentury obrázek Venuše, vůbec první snímek jižního pólu planety. Byl zachycen pomocí modulu VIRTIS - zařízení, které snímá pomocí termální spektroskopie viditelné a infračervené spektrum světla.
Zkoumání plynového obalu planety by mohlo vědcům pomoci v objasnění klimatických změn na Zemi. Poslední sondy, které se zaměřily na atmosféru Venuše, byly vypuštěny před osmadvaceti lety.
Cílem mise je také zjistit to, proč se tak blízká planeta, podobná Zemi svou velikostí, hmotností i složením, za poslední miliardy let vyvíjela tak odlišně.
Jak to funguje u planety-sousedky?
"Země je na půli cesty mezi Venuší a Marsem a když si dáme dohromady to, co zjistí Venus Express s Mars Expressem, dozvíme se leccos o vývoji všech tří planet. Je to opravdu vzrušující mise," řekl k projektu další vědec, Manuel Grande z Rutheford Appleton Laboratory ve Velké Británii.
Plynový obal Venuše je zajímavý proto, že planeta prodělala prudké oteplování způsobené skleníkovým efektem. Vědci se chtějí ze závěrů mise poučit a využít je pro zkoumání klimatu naší planety, kde se skleníkový efekt možná také projevuje.
Atmosféra Venuši zahřívá
Přestože je Venuše blíže ke Slunci než Země, má okolo sebe tlustou vrstvu plynů, která odráží sluneční záření, a k Venuši tak proniká daleko méně paprsků. To by mohlo na první pohled znamenat, že obě dvě planety jsou si podobné.
Hustá tmosféra této planety, tvořená především oxidem uhličitým, se však chová jako pokrývka, která sluneční záření absorbuje a ohřívá tak povrch planety na průměrných 467 stupňů Celsia.
Starší sestra k Marsu, mladší k Venuši
Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) zahájila cestu k naší nejbližší planetě před pěti měsíci. Venus Express - druhá sonda ESA - je o něco dokonalejší než její starší "sestra" Mars Express, která k rudé planetě zamířila v roce 2003.
Sondu vynesla do vesmíru 9. listopadu ruská raketa z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a od té doby urazila přes 400 milionů kilometrů, které dělí Zemi od planety. Dnes dopoledne zažehla na necelou hodinu svůj hlavní motor, aby ji zbrzdil z předchozí rychlosti 29 000 kilometrů za hodinu o asi 15 procent a umožnil gravitaci Venuše přijmout sondu na oběžnou dráhu.
"Vysláním sondy Venus Express chceme znovu demonstrovat, že zkoumání planet je životně důležité pro život na Zemi," řekl loni generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.
| mise | typ | zajímavosti |
|---|---|---|
| Mariner 2 USA, 1962 |
atmosférická sonda |
první sonda k Venuši, nejblíže se dostala na 35 tisíc km |
| Venera 4 SSSR, 1967 |
atmosférická sonda |
první sonda, která dodala data o složení atmosféry, zničena tlakem atmosféry |
| Venera 5 a 6 SSSR, 1969 |
atmosférické sondy |
zjistila přítomnost atmosférického dusíku a kyslíku, zničena tlakem atmosféry |
| Venera 7 SSSR, 1970 |
přistála na povrchu |
první úspěšné přistání na cizí planetě v historii, změřila tlak a teplotu na povrchu |
| Venera 8 SSSR, 1972 |
přistála na povrchu |
při průletu atmosférou změřila rychlost větru, složení povrhu zjišťovala pomocí gama-záření |
| Mariner 10 USA, 1974 |
průlet okolo při cestě k Merkuru |
první sonda s fotografickým zařízením, zaznamenala atmosférickou cirkulaci a teplotu |
| Venera 9 a 10 SSSR, 1975 |
orbitální sondy vypustily na povrch přistávací moduly |
první sonda na oběžnici Venuše, přistávací moduly vrátily první černobílé panoramatické snímky z povrchu |
| Pioneer Venus 1 a 2 USA, 1978-1992 |
1 orbitální + 4 atmosférické |
nejdelší orbitální mise (14 let) vytvořila radarovou mapu povrchu, měřila také atmosféru |
| Venera 11 a 12 USSR, 1978 |
průlet, dva moduly přistály |
přistávací moduly změřily strukturu a složení mraků a atmosféry a intenzitu slunečního záření |
| Venera 13 a 14 USSR, 1982 |
průlet, dva moduly přistály |
první panoramatické snímky z povrchu, rozbory půdy nalezly leucit (řídký na Zemi) a bazalt |
| Venera 15 a 16 USSR, 1983 |
dvě orbitální sondy |
radarové mapování povrchu, detailní zkoumání mezosféry a mraků termální spektroskopií |
| Vega 1 a 2 USSR, 1985 |
průlet, každá vypustila přistávací modul a balon |
na cestě k Halleyově kometě vypustily vůbec první balony na jiné planetě, ty zaznamenaly sílu větrů moduly zmapovaly detailně teplotu na povrchu |
| Magellan USA, 1990-1994 |
orbitální | první téměř kompletní zmapování povrchu |
| Galileo USA, 1990 |
průlet na cestě k Jupiteru |
spektrální snímky odvrácené strany, detekce radiových vln, pravděpodobně z blesků |
| Cassini-Huygens USA/ESA/I, 1998/99 |
průlet na cestě k Saturnu |
spektrální snímky odvrácené strany |
| Venus Express ESA 2005-2007 |
orbitální | bude zkoumat složení, profil a cirkulaci atmosféry |
