Sonda k Venuši:První snímky jižního pólu

David Koubek, BBC, ČTK
14. 4. 2006 16:15
Darmstadt - Sonda Venus Express poslala první obrázky Venuše. Rok a půl bude zkoumat její atmosféru.

Sonda Evropské vesmírné agentury Venus Express přistála 11. dubna v 9.17 středoevropského letního času  na orbitě a krátce před desátou hodinou vyslala signál poté, co vystoupila zpoza planety.

Další den už poslala do střediska Evropské vesmírné agentury obrázek Venuše, vůbec první snímek jižního pólu planety. Byl zachycen pomocí modulu VIRTIS - zařízení, které snímá pomocí termální spektroskopie viditelné a infračervené spektrum světla.

Sonda Venus Express (ilustrace)
Sonda Venus Express (ilustrace) | Foto: ESA
 

Zkoumání plynového obalu planety by mohlo vědcům pomoci v objasnění klimatických změn na Zemi. Poslední sondy, které se zaměřily na atmosféru Venuše, byly vypuštěny před osmadvaceti lety.

Cílem mise je také zjistit to, proč se tak blízká planeta, podobná Zemi svou velikostí, hmotností i složením, za poslední miliardy let vyvíjela tak odlišně.

Jak to funguje u planety-sousedky?

"Země je na půli cesty mezi Venuší a Marsem a když si dáme dohromady to, co zjistí Venus Express s Mars Expressem, dozvíme se leccos o vývoji všech tří planet. Je to opravdu vzrušující mise," řekl k projektu další vědec, Manuel Grande z Rutheford Appleton Laboratory ve Velké Británii.

9. listopad 2005: Ruská raketa Sojuz vynáší do vesmíru sondu Venus Express z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu
9. listopad 2005: Ruská raketa Sojuz vynáší do vesmíru sondu Venus Express z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu | Foto: ESA

Plynový obal Venuše je zajímavý proto, že planeta prodělala prudké oteplování způsobené skleníkovým efektem. Vědci se chtějí ze závěrů mise poučit a využít je pro zkoumání klimatu naší planety, kde se skleníkový efekt možná také projevuje.

Atmosféra Venuši zahřívá

Přestože je Venuše blíže ke Slunci než Země, má okolo sebe tlustou vrstvu plynů, která odráží sluneční záření, a k Venuši tak proniká daleko méně paprsků. To by mohlo na první pohled znamenat, že obě dvě planety jsou si podobné.

Hustá tmosféra této planety, tvořená především oxidem uhličitým, se však chová jako pokrývka, která sluneční záření absorbuje a ohřívá tak povrch planety na průměrných 467 stupňů Celsia.

Starší sestra k Marsu, mladší k Venuši

Infobox

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter
Čtěte také o sondě NASA k Marsu:
  • Sonda úspěšně dosáhla orbity Marsu
  • Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) zahájila cestu k naší nejbližší planetě před pěti měsíci. Venus Express - druhá sonda ESA - je o něco dokonalejší než její starší "sestra" Mars Express, která k rudé planetě zamířila v roce 2003.

    Sondu vynesla do vesmíru 9. listopadu ruská raketa z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a od té doby urazila přes 400 milionů kilometrů, které dělí Zemi od planety. Dnes dopoledne zažehla na necelou hodinu svůj hlavní motor, aby ji zbrzdil z předchozí rychlosti 29 000 kilometrů za hodinu o asi 15 procent a umožnil gravitaci Venuše přijmout sondu na oběžnou dráhu.

    "Vysláním sondy Venus Express chceme znovu demonstrovat, že zkoumání planet je životně důležité pro život na Zemi," řekl loni generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.

    Předchozí mise k Venuši:

    mise typ zajímavosti
    Mariner 2
    USA, 1962
    atmosférická
    sonda
    první sonda k Venuši, nejblíže se dostala na 35 tisíc km
    Venera 4
    SSSR, 1967
    atmosférická
    sonda
    první sonda, která dodala data o složení atmosféry, zničena tlakem atmosféry
    Venera 5 a 6
    SSSR, 1969
    atmosférické
    sondy
    zjistila přítomnost atmosférického dusíku a kyslíku, zničena tlakem atmosféry
    Venera 7
    SSSR, 1970
    přistála
    na povrchu
    první úspěšné přistání na cizí planetě v historii, změřila tlak a teplotu na povrchu
    Venera 8
    SSSR, 1972
    přistála
    na povrchu
    při průletu atmosférou změřila rychlost větru, složení povrhu zjišťovala pomocí gama-záření
    Mariner 10
    USA, 1974
    průlet okolo při
    cestě k Merkuru
    první sonda s fotografickým zařízením, zaznamenala atmosférickou cirkulaci a teplotu
    Venera 9 a 10
    SSSR, 1975
    orbitální sondy
    vypustily na povrch
    přistávací moduly
    první sonda na oběžnici Venuše, přistávací moduly vrátily první černobílé panoramatické snímky z povrchu
    Pioneer Venus 1 a 2
    USA, 1978-1992
    1 orbitální
    + 4 atmosférické
    nejdelší orbitální mise (14 let) vytvořila radarovou mapu povrchu, měřila také atmosféru
    Venera 11 a 12
    USSR, 1978
    průlet, dva
    moduly přistály
    přistávací moduly změřily strukturu a složení mraků a atmosféry a intenzitu slunečního záření
    Venera 13 a 14
    USSR, 1982
    průlet, dva
    moduly přistály
    první panoramatické snímky z povrchu, rozbory půdy nalezly leucit (řídký na Zemi) a bazalt
    Venera 15 a 16
    USSR, 1983
    dvě orbitální
    sondy
    radarové mapování povrchu, detailní zkoumání mezosféry a mraků termální spektroskopií
    Vega 1 a 2
    USSR, 1985
    průlet, každá
    vypustila přistávací
    modul a balon
    na cestě k Halleyově kometě vypustily vůbec první balony na jiné planetě, ty zaznamenaly sílu větrů moduly zmapovaly detailně teplotu na povrchu
    Magellan
    USA, 1990-1994
    orbitální první téměř kompletní zmapování povrchu
    Galileo
    USA, 1990
    průlet na cestě
    k Jupiteru
    spektrální snímky odvrácené strany, detekce radiových vln, pravděpodobně z blesků
    Cassini-Huygens
    USA/ESA/I, 1998/99
    průlet na cestě
    k Saturnu
    spektrální snímky odvrácené strany
    Venus Express
    ESA 2005-2007
    orbitální bude zkoumat složení, profil a cirkulaci atmosféry
    zdroj: ESA
    Foto: Běhounková Martina
     

    Právě se děje

    Další zprávy