Mys Canaveral - Monumentální bouři, která na Jupiteru běsní už stovky let, astronomové nazývají Velkou rudou skvrnou. Lidé ji sledují už od roku 1830.
A teď konečně vědci spatřili, jak skutečně vypadá největší vesmírná bouře v naší sluneční soustavě.
Sonda Juno, kterou k Jupiteru vyslala americká NASA, v pondělí prolétla jen 9000 kilometrů nad bouřkovými mraky. Pořídila unikátní snímky, které vědcům pomohou tuto doposud záhadnou bouři zkoumat.
"Nevíme, co přesně způsobuje její zabarvení, ani co jí dodává takovou energii," vysvětlil pro britský list The Guardian Jared Espley z týmu mise Juno.
Sonda Juno byla k největší planetě sluneční soustavy vyslána v roce 2011. Loni v červenci se konečně dostala na oběžnou dráhu Jupitera a kolem rudé bouře proletěla v pondělí.
O dva dny později k vědcům z NASA dorazil první snímek v nízkém rozlišení. Ty kvalitnější, které sonda pořídila, doputují na Zemi v příštích několika dnech.
"Juno teď pomocí svých nástrojů pronikne do mraků až ke kořenům této bouře a pomůže nám pochopit, jak vůbec funguje a co přesně ji dělá tak zvláštní," uvedl vedoucí výzkumník Scott Bolton v oficiálním prohlášení NASA.
Za ty desítky let, co ji lidé sledují ze Země, se rudá bouře postupně zmenšuje. Vědci však věří, že může nad Jupiterem běsnit minimálně 350 let.
Spot spotted! #JunoCam raw images from my #Jupiter #GreatRedSpot flyby are available now. Download, process + share https://t.co/zx6fcc7Fzu pic.twitter.com/NJafDJVVW6
— NASA's Juno Mission (@NASAJuno) July 12, 2017
Sonda Juno prolétne kolem Jupiteru každých 53 dní. Ne vždy ale přímo nad jeho rudou skvrnou. Obíhá totiž po polární oběžné dráze, tedy kolem obou pólů. Podle vědců tak tyto snímky mohou být na delší dobu jediným materiálem ke zkoumání.
Mise Juno má skončit příští rok v únoru. Vědci doufají, že se za tu dobu dovědí více o chemickém složení planety a jejím magnetickém poli.
Astronomové z NASA tvrdí, že Jupiter má podobné složení jako Slunce a že vznikl ve stejnou dobu.
