Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Má doletět k obyvatelné planetě do 20 let

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
22. 6. 2017 20:21
Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.
Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici | Video: Breakthrough

New York - Britský fyzik Stephen Hawking chce zachránit lidstvo. A to jediným způsobem, který je podle něj možný: opustit Zemi a osídlit jinou planetu.

Kvůli tomu spolupracuje v rámci projektu Breakthrough Starshot na sestrojení miniaturního vesmírného plavidla, které by mělo být do 25 let schopné doletět k nejbližší hvězdě, najít obyvatelnou planetu a poslat její snímky zpět domů.

Podle plánu má být schopné dosáhnout až pětiny rychlosti světla.

Své plány na kolonizaci nové planety Hawking ohlásil na mezinárodním astronomickém festivalu Starmus v Norsku.

Vědci chtějí vyslat tuto vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému naší sluneční soustavě. Tím je trojhvězda Alfa Centauri, která je vzdálená 4,37 světelného roku.

Naděje si Hawking dělá kvůli planetě Proxima B, která se nachází v obyvatelné zóně hvězdy a je podobně velká jako Země.

Na Mars do hodiny, na Pluto za týden

Miniaturní loď nazvaná Star Chip bude měřit jen několik centimetrů.

Pohánět ji bude sluneční záření - technicky tedy půjde o takzvanou sluneční plachetnici. Řídit ji mají lasery, které budou ze Země vysílat fotony na její pohon.

"Takový systém by mohl dosáhnout Marsu rychleji než za hodinu, Pluta za několik dní a Alfy Centauri do 20 let," cituje profesora Hawkinga britský list The Independent.

Ve svém cíli bude Star Chip schopná pořídit snímky planet, testovat magnetická pole a organické molekuly a data zaslat zpět na Zem, což by jí mělo zabrat pět let.

Sluneční plachetnice nemůže vézt těžký náklad ani lidskou posádku. Na to, až budou moci na takové vzdálenosti cestovat lidé, si bude muset lidstvo počkat ještě několik set let, míní Hawking.

Kolonizace jiné planety už není sci-fi

Slavný britský fyzik už několik let varuje, že obsazení jiné planety je poslední záchranou lidstva.

Zánik naší planety můžou podle něj způsobit dvě věci. První z nich je obsazení mimozemskou civilizací. Druhou a mnohem pravděpodobnější příčinou je vyčerpání zásob. Profesor upozorňuje, že velikost Země pro rostoucí populaci jednoduše nestačí.

Navíc naši planetu podle Hawkinga ohrožují i klimatické změny, stejně jako riziko srážky s asteroidem.

"Stojíme na prahu nové éry. Lidská kolonizace jiných planet už není sci-fi," dodává Hawking.

V minulosti se uvažovalo o možné kolonizaci Měsíce nebo Marsu. Podle profesora je ale Měsíc příliš malý a podobně jako Mars nemá atmosféru nebo magnetické pole, které by dokázalo odklonit sluneční záření.

Na Měsíci se ale může postavit základna. Vyslání první lidské posádky na Mars je pak podle Stephena Hawkinga otázka asi tak osmi let.

NASA natočila povrch Saturnu | Video: NASA Jet Propulsion Laboratory
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy