Sochy padají jedna po druhé. Strhávání zjednodušuje dějiny i upozorňuje na krutosti

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 6. 2020 5:30
Na podstavci sochy Winstona Churchilla v Londýně se minulý týden objevil nápis "byl rasista". Ve čtvrtek stejná slova někdo nasprejoval na Churchillovu sochu v Praze. Vlna protestů proti rasismu, kterou vyvolalo zabití George Floyda, se z USA přelila i do Evropy. A v posledních dnech davy strhávají sochy předků, kteří podle nich mají rasistickou nebo koloniální minulost.
Strhávání soch | Video: Aktuálně.cz

Zatímco ve Spojených státech padají památníky osobností, které často přímo diskriminovaly a utlačovaly černošské obyvatelstvo nebo hájily rasistickou společnost, v Evropě se boří sochy lidí, kteří podobné systémy zaváděli nebo podporovali v dalekých koloniích.

V anglickém Bristolu dav svrhl a vhodil do řeky sochu tamního rodáka Edwarda Colstona. Ten v 17. století vydělal jmění na obchodu se západoafrickými otroky. V Londýně odstranili sochu Roberta Milligana, který obchodoval s otroky v 18. století. A nápis "rasista" se objevil i na soše Winstona Churchilla.

Strhávání symbolů minulosti rozpoutává debaty v médiích i na sociálních sítích. Co je pro někoho pouhým vandalismem, znamená pro jiné přepisování historie a pro další třeba jen potřebné vyrovnání se s problematickou minulostí.

"Ten, kdo to tam nasprejoval, měl fakticky pravdu," napsal před pár dny o poničení londýnské sochy bývalého britského premiéra historik z Cambridgeské univerzity Richard Toye. Ve svém komentáři na webu americké stanice CNN připomíná, že se Churchill skutečně o lidech různých ras a národností nevyjadřoval nijak lichotivě a netajil se názory na to, že černoši nejsou tak schopní jako běloši.

To mnozí vysvětlují dobou, ve které Churchill žil, nebo prostředím, ze kterého pocházel. Podle historika to ale důvod pro ospravedlnění není. "Ani zmínka toho, jak se bránil nacistům během druhé světové války, by neměla být vnímána jako pokus tvrdit, že vedle toho je jeho rasismus nedůležitý," napsal.

Toye ale varuje před zjednodušováním. "Při snaze pochopit společenský rasismus bychom měli být opatrní, abychom příliš nezdůrazňovali jen slavné nebo notoricky známé osobnosti," píše ve svém komentáři. "Zobrazovat Churchilla jako jádro veškeré špatnosti je stejně problematické jako pohlížet na něj jako jediného zachránce svobody a demokracie. Tím posilujeme Churchillovu vlastní teorii historie, kterou řídí významní bílí muži. A to je vize, ze které se musíme bezpodmínečně osvobodit," dodal.

Brutální Leopold II.

O něco jednodušší je vysvětlit důvody, proč například v Antverpách protestující dav poničil sochu belgického krále Leopolda II., kterou pak radnice nechala odstranit. Leopold II. měl i vlastní kolonii ve střední Africe, takzvaný Svobodný stát Kongo, rozkládající se na území dnešní Demokratické republiky Kongo.

Aniž by tuto zemi kdy vůbec navštívil, spravoval ji brutálním způsobem. Kongo sloužilo v podstatě jako zdroj nerostného bohatství. Během třiadvaceti let jeho krutovlády zemřelo podle některých zdrojů až 10 milionů lidí. Jeho sochy přesto stojí po celé Belgii.

Německá historička Tanja Bueltmannová věnovala příkladu Leopolda II. a jeho koloniální minulosti dlouhé vlákno na Twitteru. Zveřejnila známou fotografii, na které konžský otrok sedí vedle useknuté ruky a nohy své malé dcery. Zmrzačení a zabití jeho malého dítěte byl trest za to, že nedokázal splnit požadované kvóty na produkci kaučuku.

Fotografii pořídila anglická misionářka Alice Seeley Harrisová. Další její snímky pomohly upozornit svět na brutality, ke kterým v tehdejším Kongu docházelo.

Bueltmannová, stejně jako Richard Toye, upozorňuje, že Leopold II. a jeho socha jsou jen symbol a snahy o lepší pochopení vlastní historie by neměly končit jen u svrhávání památníku a ničení symbolů. Anglická misionářka Harrisová sice bojovala proti hrůzostrašnému zacházení s konžským obyvatelstvem, pořád ale byla misionářka a černoši pro ni byli někým, kdo měl být civilizován.

"Historie není černobílá," píše německá historička na Twitteru. "Minulosti musíme čelit přímo a kolektivně jako národ. Některé odpovědi možná leží v revizi školních osnov a v mnohem širší debatě, jakou teď možná vidíme."

Stereotypy ve filmu

Při odstraňování symbolů rasismu nejde vždy jen o vandalismus. Například z Kapitolu ve Washingtonu by mohly zmizet sochy představitelů Konfederace. K jejich odstranění vyzvala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle ní "skládají hold nenávisti, nikoliv dědictví".

K podobným krokům přistoupily i televizní a streamovací společnosti, které ze svých nabídek stahují filmy, jež zobrazují rasové stereotypy. Společnost HBO například stáhla film Sever proti Jihu z roku 1939, protože zobrazuje rasové předsudky, které dříve byly běžné. "Tato rasistická vyobrazení byla špatná tehdy a jsou špatná dnes. Cítili jsme, že ponechání filmu bez vysvětlení a odsouzení by bylo nezodpovědné," oznámila podle časopisu Variety firma.

Britská vysílací společnost BBC a streamovací služba Netflix zase přestaly nabízet komediální seriál Malá Velká Británie. V nich se komici například opakovaně maskovali jako černoši a černošky.

"Jedná se o různé závažné druhy rasismu, které však v celku znemožňují vidět v Afroameričanech dostatečně hodnotné lidi - a právě kvůli tomu před lety vzniklo protestní hnutí známé pod heslem Black Lives Matter, tedy Na černých životech záleží," vysvětluje filmový kritik Kamil Fila ve svém komentáři na Aktuálně.cz.

"Argumentovat, že záleží na všech životech v takové situaci, nedává smysl. Životy černochů jsou na základě mnoha mediálních obrazů skutečně chápány jako méně důležité," dodává.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA udělí dočasné povolení k pobytu uprchlým Venezuelanům

Nová administrativa amerického prezidenta Joea Bidena udělí dočasné povolení k pobytu Venezuelanům, kteří uprchli do Spojených států. Kvůli "mimořádným" podmínkám ve Venezuele není návrat do této latinskoamerické země v současnosti bezpečný, uvedl podle agentury DPA nejmenovaný vládní představitel. Nárok na přechodný pobyt v USA vznikne podle odhadů zhruba 320 tisícům osobám.

Lidé s "dočasným ochranným statusem", který bude platit zatím jen 18 měsíců, mohou ve Spojených státech získat pracovní povolení. Žadatelé budou muset prokázat, že přišli do USA do dnešního dne. Na později příchozí se nárok na poskytnutí ochrany vztahovat nebude.

Nejmenovaný činitel dále uvedl, že Bidenova administrativa hodlá prověřit sankce, které proti jihoamerické zemi bohaté na ropu uvalil bývalý prezident Donald Trump. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy