Francouzské firmy by v Česku měly zvýšit platy, říká Sobotka. Vyzval k tomu přímo Macrona

Ondřej Houska Ondřej Houska
23. 6. 2017 11:08
Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.
Emmanuel Macron během druhého kola parlamentních voleb ve Francii.
Emmanuel Macron během druhého kola parlamentních voleb ve Francii. | Foto: Reuters

Brusel - Francouzské firmy, které působí v Česku, by měly českým zaměstnancům platit víc, míní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Sobotka k tomu vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se kterým se sešel v Bruselu spolu s premiéry ostatních středoevropských zemí visegrádské čtyřky.

"Francouzské firmy jsou významným investorem v regionu V4 i v České republice. Vyzval jsem proto francouzského prezidenta, aby tyto firmy sáhly k rychlejšímu zvyšování platů pro naše zaměstnance," řekl Sobotka po schůzce.

Sobotka a jeho sociální demokraté v posledních dnech začali upozorňovat na platové rozdíly mezi Českem a bohatšími zeměmi Evropské unie.

Premiér se kvůli tomu před časem sešel s nizozemským velvyslancem v Česku, kterému vyčítal nízké mzdy, které českým zaměstnancům platí nizozemský řetězec Ahold. Pod něj spadají obchody Albert.

Firma následně platy zvýšila.

Problém vysílaných pracovníků

Podle Sobotky schůzka lídrů zemí V4 s prezidentem Macronem na okraj evropského summitu v Bruselu nemohla vyřešit všechny rozdílné názory mezi těmito zeměmi.

"Macronovo zvolení prezidentem by ale mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí český premiér.

Francie tlačí na omezení tzv. vysílaných pracovníků. To jsou lidé, kteří dočasně pracují v jiné zemi EU, ale sociální a zdravotní pojištění platí doma. Firmy jim kromě toho taky vesměs platí nižší mzdu než pracovníkům v zemi, kam jsou vysláni.

Řada západních států to označuje za nekalou konkurenci a chce tento systém omezit. Země V4 s tím ale nesouhlasí.

Podle Sobotky budou o problému jednat francouzští, čeští, slovenští, polští a maďarští experti. Na podzim by se pak mohli lídři zemí V4 s Macronem sejít na zvláštním summitu, kde by zjistili, jestli se dokážou shodnout.

"Macron přišel s nabídkou dialogu," ocenil Sobotka, podle kterého je správné, že Macron má zájem o debatu se zeměmi V4.

Francouzský prezident ve čtvrtek v rozhovoru pro několik evropských novin kritizoval země střední a východní Evropy, které se podle něj k EU někdy chovají jako k supermarketu. Vybírají si prý jen to, co se jim hodí, a odmítají plnit některé povinnosti.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy