Snaha obrátit Indy na judaismus selhala

rst, Reuters
10. 11. 2005 0:01
Jeruzalém - Speciálně vypravený tým rabínů měl obrátit na judaismus sedm tisíc Indů.

Indii, největšímu odběrateli izraelské vojenské techniky, se to však nelíbilo. Izrael se nakonec podvolil stížnostem indické vlády a ukončil pokusy obrátit na židovskou víru tisíce lidí žijících v Indii.

Tito lidé věří, že jsou ztraceným biblickým kmenem, prohlásilo ve středu izraelské ministerstvo zahraničí. Zhruba sedm tisíc lidí v severovýchodní Indii tvrdí, že jsou členy Bnei Menaše, či dětmi Menaše, tedy jednoho z izraelských "ztracených kmenů".

Úsilí obrátit prostřednictvím speciálně vypravených týmů rabínů tyto Indy na židovskou víru, bylo nakonec z izraelské strany zamítnuto. Stalo se tak poté, co Indie jako hlavní odběratel izraelského vojenského vybavení vyjádřila nad tímto krokem znepokojení.

Izraelský vrchní rabín dal zelenou k obrácení kmene Bnei Menashe v Indii. "Indické úřady nám prostřednictvím oficiálních kanálů oznámily, že se nedívají kladně na zahájenou snahu obrácení těchto lidí k jinému vyznání," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Mark Regev.

"Pokud podá indická vláda stížnost, bereme ji vážně. V současné době jsou veškeré takové konverze k jinému vyznání pozastaveny," řekl Regev.

Někteří Indové už v Izraeli žijí

Okolo 800 členů Bnei Menaše od druhé poloviny osmdesátých let emigrovalo do Izraele a mnozí žijí v židovských osadách na okupovaném západním břehu Jordánu. Někteří členové komunity byli dokonce mezi evakuovanými usedlíky z pásma Gazy, které proběhlo v rámci stažení židovského obyvatelstva z tohoto sporného území a bylo ukončeno v září.

Izraelský představitel, jenž si nepřál být jmenován, agentuře Reuters řekl, že kterýkoliv z členů Bnei Menaše, který by chtěl emigrovat do Izraele, bude obrácen na judaismus ihned po příjezdu.

Po vyhnání do exilu Asyřany okolo roku 720 před Kristem, putoval kmen přes Afghánistán a Čínu a nakonec se usadil mezi Bangladéší a Barmou.

Desetiletí poté, co byli křesťanskými misionáři donuceni konvertovat ke křesťanství, se potomci těchto lidí v několika oblastech od druhé poloviny sedmdesátých let opět začali vracet k židovské víře.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy