Varšava - V pilotní kabině letounu Tu-154, který se 10. dubna zřítil u Smolenska s prezidentem Lechem Kaczyńským a dalšími 95 osobami, byl do poslední chvíle velitel polského letectva generál Andrzej Blasik. Potvrdil to dnes předseda státní komise pro vyšetřování příčin havárie Edmund Klich.
Ten zároveň odmítl potvrdit spekulace, že na posádku vykonával těsně před přistáním někdo nátlak. Připustil ale, že je nezvyklé, aby velitel vzdušných sil chodil během letu do pilotní kabiny.
"Mám materiály, díky kterým bude možné porovnat psychický stav pilotů na začátku a na konci letu," sdělil Klich novinářům. "Jsou tam slova vyřčená ve velkém stresu."
Před Blasikem vstoupila do kabiny ještě jedna osoba. Její totožnost se vyšetřovatelům podle Klicha ještě nepodařilo zjistit. Zeptala se jen, zda bude mít letoun při přistání ve Smolensku zpoždění. Bylo to přibližně 40 minut před plánovaným začátkem ceremoniálu v Katyni.
Polsko-ruská vyšetřovací komise zveřejnila první zprávu o příčinách neštěstí minulý týden. Teď jsou postupně odhalovány další podrobnosti.
"Technická komise jednoznačně zjistila, že během letu nedošlo k teroristickému útoku, k výbuchu, k požáru na palubě ani k selhání letecké techniky. Motory pracovaly až do srážky se zemí," řekla při představování předběžných závěrů vyšetřování 40 dnů po katastrofě předsedkyně Mezistátního leteckého výboru Taťjana Anodinová.
Na palubě fungoval navigační systém a systém varování před srážkou se zemí. Ten spustil výstrahu 18 vteřin před nárazem.
Deník Gazeta Wyborcza minulé pondělí zveřejnil zprávu, že na přistání ve Smolensku trvala polská strana.
A to přesto, že Rusové Poláky upozorňovali, že smolenské letiště není pro přistávání civilních letadel náležitě vybaveno, a doporučovali namísto toho přistát ve dvě stě kilometrů vzdáleném Brjańsku.
Náměstek ministra zahraničních věcí Andrzej Kremer a generální tajemník Rady ochrany památky válek a mučednictví Andrzej Przewolnik, kteří cestu prezidenta a jeho doprovodu připravovali, však doporučení odmítli.
Rusy přitom obvinili, že chtějí upomínkový akt, jenž se měl konat při příležitosti sedmdesátého výročí katyňského masakru, Kaczyńského delegaci ztížit. A vynutili si, aby jim s přistáním ve Smolensku dali souhlas. Oba muži při neštěstí zahynuli.
Listu Gazeta Wyborcza informaci potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z polské strany. Přední ruský pilot, který smolenské letiště velmi dobře zná, pak list upozornil, že v Brjansku by prezidentský stroj přistál bez nejmenších potíží i "při prakticky nulové viditelnosti".
"Ve Smolensku je navigační zařízení, které pilotovi neumožňuje perfektní stanovení kurzu," zdůraznil pilot, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Brjansk má systém SP-80M, který pilotovi signalizuje sebemenší odchylku od kurzu."
Ruský certifikát
Kromě husté mlhy a skutečnosti, že smolenské letiště nebylo pro civilní lety náležitě vybaveno, mohla jistou roli při neštěstí hrát i snaha dodržet za každou cenu časový harmonogram upomínkového ceremoniálu. Piloti, kteří netušili, že se s letounem v mlze dostali příliš nízko, již nemohli katastrofu odvrátit.
Deník Rzeczpospolita zveřejnil před několika dny informaci, podle které spolu posádka v daném složení letěla teprve podruhé, nebyla řádně vyškolena na nových trenažerech pro tupolevy a žádný z pilotů neměl certifikát z ruštiny.
Velitel školicího střediska polských vzdušných sil generál Anatol Czaban ale všechna tato tvrzení vyvrátil jako nepodložená.
Naopak uvedl, že posádka společně absolvovala několik desítek letů a cvičila se na nejmodernějších verzích simulátorů. Certifikát z ruštiny ani mít nemohla, protože v letecké dopravě se vymáhá pouze certifikát z angličtiny. Nejméně jeden z pilotů ale rusky uměl, byť zaměstnanci řídící věže ve Smolensku před vyšetřovateli připustili, že komunikace v ruštině a angličtině nebyla dokonalá.
