Krakov – Horší vzduch než v Pekingu dýchali loni obyvatelé malého města Skala na jihu Polska.
Experti tam na sklonku loňského roku naměřili 979 mikrogramů znečišťujících látek na jeden krychlový metr vzduchu, což je 20krát více, než stanovují evropské limity. Ve smogem nechvalně proslulé čínské metropoli Pekingu se přitom hodnoty pohybovaly na hranici 737 mikrogramů.
V historickém městečku z 16. století, které bylo vybudované hlavně díky investicím kláštera klarisek z nedalekého Krakova, žije okolo 3500 lidí.
"Dříve to vypadalo, že kdo chce utéct před smogem, stačí mu vyjet z Krakova do trochu vyšších nadmořských výšek. Měli jsme pocit, že Krakov je na tom nejhůře a všude kolem je situace lepší. Teď se ale ukazuje, že to tak není," vysvětlil pro polský server Smoglab.pl fyzik a ekolog Jakub Bartyzel, autor zprávy "Mobilní měření stavu ovzduší v okolí Krakova, Podhalska a Horního Slezska", která upozornila na extrémní hodnoty ve Skale.
Krakov má potíže dlouhodobě
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se polská města pravidelně umisťují na vrcholu žebříčku nejvíce znečištěných měst v Evropské unii. V prosinci dokonce z tohoto důvodu jezdila v polské metropoli Varšavě městská hromadná doprava jeden celý den úplně zdarma.
Pro srovnání, nejhůře znečištěným českým městem byl v loňském roce Havířov, který se v žebříčku EU nachází za víceméně polskými a několika bulharskými městy až na 30. místě.
Krakov má se smogem dlouhodobé problémy, o čemž svědčí i vtipy, které o něm v Polsku kolují. Potvrzuje to i tlumočník a překladatel Pavel Peč, který v Krakově žil čtyři roky. "Dva roky jsme bydleli na předměstí, které leží výš než centrum města, a rozdíl to byl znatelný," řekl pro Aktuálně.cz. "Ve městě někteří lidé dokonce nosí roušky, hlavně cyklisté. Většinou ale platilo to, že když jste vyjeli z té kotliny, ve které se Krakov nachází, vzduch byl o dost čistší," dodal s tím, že ho hodnoty naměřené v obci Skala překvapily.
"Kolem 900 metrů nad mořem už se většinou situace (s kvalitou ovzduší) láme k lepšímu. Naprosto nás ale zaskočilo, že v některých místech – jako je třeba Skala – to tak úplně není. V době našich dvou měření tam byly opravdu extrémní hodnoty," potvrdil jeho slova Jakub Bartyzel.
Kvůli porušování směrnic dokonce podala v červnu loňského roku Evropská komise na Polsko stížnost k Evropskému soudnímu dvoru. Varšava tak čelí možné pokutě ve výši až 900 milionů eur.
(Text pokračuje pod tweetem.)
"As many as 33 Polish cities are among the 50 most polluted cities in the EU, with Żywiec topping the list, according to the WHO" pic.twitter.com/h6ZZcdXv5u
— Artur Kurasiński (@kurasinski) November 25, 2016
V zimě lidé pálí, na co přijdou
Podle deníku Financial Times má významný podíl na smogové situaci v Polsku v první řadě průmysl, který je postavený na těžbě a spalování uhlí. Uhelný průmysl zaměstnává více než 100 000 lidí a je i přes evropský tlak na omezení významnou součástí energetické strategie země.
Jakub Bartyzel však hlavní příčinu spatřuje v nekvalitním palivu v domácnostech. "Pravděpodobně půjde o nezvykle vysoké lokální emise škodlivin," dodal. Obyvatelé tam navzdory varování pálí veškeré odpadky a pak dusí jeden druhého.
Ke stejnému zjištění přišel i polský inspektorát pro ochranu životního prostředí. Podle této instituce pochází zhruba 50 procent ze všech znečišťujících látek z vytápění domácností. Polsko je jednou z posledních evropských zemí, kde se dají koupit kotle takzvané staré generace. Podle Ewy Lutomské z organizace Polski Alarm Smogowy v zemi chybí náležité předpisy na kvalitu uhlí prodávaného jednotlivcům.
"Chudší občané potřebují podněty a pomoc k přechodu z nekvalitního uhlí na moderní nízkoemisní kotle. Musíme začít vnímat smog jako dlouhodobý problém," urguje Maciej Rys z organizace zaměřující se na sledování smogu v ovzduší Smogathon.
