Ozbrojenci Hizballáhu vnikli do Izraele, unesli dva izraelské vojáky a osm jich zabili. Izrael odpověděl největším útokem na Libanon od války v roce 1982.
| O co v tuto chvíli v konfliktu jde? |
Z pohledu Izraele už zdaleka nejen o osvobození dvou vojáků. Stát odmítá návrat ke stavu před únosem, Izrael chce likvidaci či alespoň výrazné oslabení Hizballáhu. Ofenziva podle premiéra Ehuda Olmerta neskončí, dokud nebudou osvobozeni vojáci, nebude odzbrojeno hnutí Hizballáh a kontrolu nad jihem Libanonu nepřevezme libanonská vláda.
| Jaký je osud dvou unesených vojáků? |
Šance, že žijí, je spíše malá. Izrael o nich prakticky nemá informace. Ještě před třemi dny izraelská armáda tvrdila, že naživu jsou. Někteří experti však o tom pochybují - s ohledem na to, jak Hizballáh v minulosti se zajatci zacházel. Malé naděje dává i to, jak vážně poškozené střelami byly džípy, z nichž ozbrojenci vojáky unesli.
| Jak dlouho ještě potrvá izraelská operace? |
Zřejmě ještě minimálně týden. Izraelci přiznávají, že právě takový čas jim ještě zbývá na intenzivní útoky, kterými by Hizballáh co nejvíc zasáhli. Do týdne očekávají, že je mezinárodní tlak donutí, aby svou operaci omezili. Je proto možné, že v nejbližších dnech budou útoky na pozice Hizballáhu ještě silnější.
| Pokusí se Izrael znovu okupovat Libanon? |
Spíše ne. Izraelci tvrdí, že mají v tuto chvíli lepší možnosti jak útočit, než vyslat do Libanonu pěšáky. Plány pro pozemní ofenzivu ovšem na stole jsou, podle expertů se jich ale politici nechopí. Veřejnost v Izraeli by jen těžko přijímala velké ztráty, které by si operace vyžádala. Této teorii nahrává i fakt, že i v případě útoku v Gaze premiér Olmert zavrhnul plán rozsáhlého nasazení tanků a pozemního vojska.
| Co Hizballáh vedlo k únosu Izraelců? |
Oficiální vysvětlení neexistuje. Pozorovatelé odhadují, že Hizballáh chtěl ulevit spřátelenému hnutí Hamas, které dva týdny před tím uneslo v Gaze izraelského vojáka, a Izrael se tam vydal na "trestnou výpravu". Touto akcí si také mohlo chtít Hizballáh vylepšit postavení "doma" v Libanonu.
| Jedná Hizballáh na vlastní pěst? |
Ne. Přinejmenším o tom experti vážně pochybují. Velmi intenzivně ho podporuje Sýrie, hlavním sponzorem hnutí je Írán. Rakety, které dolétly v minulých dnech až hluboko do izraelského vnitrozemí, byly íránské výroby a do rukou ozbrojenců Hizballáhu se zřejmě dostaly ze Sýrie. Íránu se současná krize může hodit proto, že odvrací pozornost světa od jeho jaderného programu.
| Jak vysoké je riziko, že se do konfliktu zapojí další země? |
Zatím malé. Byť někteří izraelští politici přiznávají, že dalším legitimním terčem je - právě kvůli své podpoře Hizballáhu - také Sýrie. Její napadení by však mohlo rozpoutat rozsáhlý konflikt, který by zasáhl celý Blízký východ. Íránský prezident se nechal slyšet, že útok na Sýrii by Teherán neponechal bez odpovědi.
| Proč se zatím svět neodhodlal k důraznější akci? |
Protože za něj Izrael dělá tak trochu špinavou práci, na kterou si světové velmoci z různých důvodů netroufnou či ji udělat nemohou. Hizballáh považují za teroristickou organizaci jak Spojené státy, tak Evropská unie. Dva roky stará rezoluce Rady bezpečnosti OSN požaduje odzbrojení Hizballáhu a jeho stažení z jihu Libanonu. Proti únosu izraelských vojáků se navíc postavilo i mnoho muslimských zemí, napříkald Saúdská Arábie, Jordánsko či Irák.
| Vloží se do řešení sporu USA jako nejbližší spojenec Izraele? |
Časem. Dosavadní chování Američanů naznačuje, že cíl Izraele - tedy zničení Hizballáhu - má jejich podporu. USA přesto nabádají Izrael ke zdrženlivosti. Zjevně proto, aby postupem konfliktu nezůstaly jedinými obhájci izraelské operace na světě. Jisté je, že Izrael nezaútočí na Sýrii, pokud by k tomu neměl tichý souhlas Washingtonu.
| Vyřešilo by situaci vyslání mezinárodních jednotek? |
Ne. Přinejmenším proto, že to za řešení nepovažuje Izrael. Ten - na základě dosavadní zkušenosti - tvrdí, že by ho jednotky OSN stejně nebyly schopny ochránit před útoky Hizballáhu. Žádá, aby si na jihu své země udělala pořádek libanonská vláda. Ještě dvě karty hrají proti: Špatné renomé jednotek OSN a také izraelské vlastenectví. "Nechceme, aby Izrael bránili Britové či Američané," přidal další důvod izraelský velvyslanec v Praze.
