"Mrzí mě vyjádření pana Fialy. Vnímám ho nikoliv jako vyjádření premiéra České republiky, ale jako vyjádření předsedy ODS. Nedovolím, aby rozhodnutí slovenských vnitrostátních orgánů vstupovala do politických sporů. Doporučuji i panu Fialovi, aby netahal politiku do ministerstva vnitra," řekl Šutaj Eštok. Dodal, že české bratry má nadále za kolegy, se kterými chce mít nadstandardní spolupráci.
Uzavření smíru, ve kterém slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že Babiš byl v dokumentech StB neoprávněně evidován jako její agent a že s ní vědomě nespolupracoval, Šutaj Eštok opět obhajoval výsledky dvou právních analýz a hrozícími finančními ztrátami pro případ, že by Babiš v soudním líčení uspěl.
Fiala v reakci na smír také uvedl, že Babiš se dohodl se spřátelenými slovenskými politiky. Ministr vnitra a nynější předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Šutaj Eštok už v úterý odmítl tvrzení, že ze strany jeho ministerstva šlo o poděkování Babišovi za to, že před letošními prezidentskými volbami na Slovensku podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho.
Bratislavský rodák Babiš spolupráci s StB dlouhodobě popírá. V uvedené věci nejprve zažaloval Ústav paměti národa, který na Slovensku archivní svazky StB spravuje. Babišovi původně sice daly obecné soudy v líčení proti Ústavu paměti národa za pravdu, tyto verdikty ale v roce 2017 zrušil slovenský ústavní soud. Ten rozhodl, že ústav neměl být žalovanou stranou, a zároveň zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, jejichž výpovědi obecné soudy považovaly za klíčové. Následně se pak soudy v případu zabývaly hlavně otázkou, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. Loni Babiš v souladu s nejnovějším rozhodnutím slovenského nejvyššího soudu podal žalobu na ministerstvo vnitra.
"Spor se obnovil. V tom sporu nebyly žádné nové důkazy. Když jsme se ptali Ústavu paměti národa, zda má nějaké nové důkazy, tak nám bylo dvěma větami sděleno, že ne, nemá," řekl Šutaj Eštok.
Ústav paměti národa po oznámení smíru mezi Babišem a ministerstvem vnitra uvedl, že oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů. Později ústav doplnil, že poskytl ministerstvu vnitra i příslušné dokumenty a že jeho další nabídku na konzultace ministerstvo nevyužilo.
Archivní dokumenty, z nichž část byla dříve skartována, uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání původní Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
