Medvědů je na Slovensku rekordní počet. Buďte večer radši doma, vyzvala lidi radnice a žádá odstřel

Martin Biben Martin Biben
29. 9. 2016 5:30
Nejen ve Vysokých a Nízkých Tatrách, Malé a Velké Fatře, medvědi už žijí v lesích na skoro celém středním i v severní části východního Slovenska. Podle nejnovějšího odhadu odborníků jich je celkem skoro 1300. Setkání člověka s inteligentní šelmou, která v přírodě vlastně nemá žádného nepřítele, přibývá. Medvědi jsou vídáni i v blízkosti obydlí, kam je lákají odpadky. Napadení člověka ale zůstává výjimkou. Zatím poslední zažili letos v září dva čeští turisté.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Západní Tatry – Tady, pod skoro sedmnáct set metrů vysokým vápencovým vrchem Osobitá, Vysoké Tatry končí. Medvědy ale žádné hranice nezajímají. Žijí už ve všech slovenských horách i v hustých lesích pod nimi. Podle nejnovějšího odhadu je jich na Slovensku celkem skoro 1300. Přibývá střetů s lidmi, často se tyto šelmy odváží i k lidským obydlím. Probíhá proto debata, zda by nebylo lepší počet medvědů regulovat odstřelem.

"Dva kamarádi je letos potkali z blízkosti dvacet až třicet metrů, ale oni utekli. Na jaře se tady motala medvědice s mladými dokonce na sjezdovce, ještě se lyžovalo, lidé je, samozřejmě zdálky, sledovali, fotili," říká Rastislav Šroba z Horské záchranné služby Západní Tatry-Sever, která sídlí na úpatí Osobité a v blízkosti Spálené doliny se známým lyžařským areálem.

Sám Šroba letos žádného medvěda nepotkal, zkušenosti ale s nimi má. "Zdálky už jsem je viděl několikrát, nejblíž ale z auta. Bylo to brzy ráno, vyběhl najednou z kukuřice, která u Liptovských Matiašovců lemuje silnici, a běžel podél auta," říká. Ves přitom leží hluboko v podhůří, jen pár kilometrů od přehrady Liptovská Mara.

Čím dál větší obavy nahánějí medvědi nejen turistům, lesním dělníkům či houbařům, ale zejména lidem, kteří v horách či pod horami bydlí. Radnice města Vysoké Tatry, pod kterou patří třeba Tatranská Lomnica či Starý Smokovec, letos dokonce doporučila obyvatelům, aby po setmění nechodili ke kontejnerům s odpady a vůbec aby se raději večer zdržovali doma. Medvědi se u nich už dobývali do lidských obydlí a ve dvou případech napadli i psy. „Chodí tu po Smokovci v době oběda, jsou na železniční stanici i v oblasti základních a mateřských škol,“ řekl primátor města Ján Mokoš.

Podle náčelníka tamní městské policie Miroslava Kolodzeje město, které sestává ze šestnácti podhorských sídel, nyní dostalo povolení dva medvědy odstřelit.

„Žádali jsme o dvacet, protože jsou přemnožení, jen na katastru našeho města jich je asi 130, ale povolili nám jen dva, co chodí do městských částí nejčastěji,“ řekl náčelník. Radnice navíc zřídila smíšené hlídky z policistů, ochranářů a hasičů, které navštěvují lokality, kde byli medvědi viděni. Zřejmě pomohly, žádné vážné střety s lidmi hlášeny nebyly. Do konce roku bude mít město zabezpečené i kontejnery s odpadem tak, aby se do nich zvíře nedostalo ani ho nelákaly.

Tři tisíce vzorků trusu

Tomu, že se o slovenských medvědech hovoří stále více, se nelze divit. Po letech velmi hrubých odhadů provedl slovenský úřad Štátnej ochrany prírody ojedinělý a zatím nejpřesnější průzkum. Od srpna 2013 až do konce ledna 2015 skoro 700 dobrovolníků sbíralo medvědí trus a pro analýzu DNA získalo skoro tři tisíce vzorků. Na přelomu roku zveřejnili výsledek: na Slovensku žije 1256 zvířat s odchylkou plus minus 233 kusů. Odhady ochránců zvířat se přitom pohybovaly mezi 600 až 800 kusy, myslivci naopak hovořili až o dvou tisících. Překvapila výrazná převaha samic v poměru 58 k 42 procentům.

Jak se chovat ve slovenských lesích

Nechodit mimo cesty, medvědi dlouho cítí lidský pach a převážně se jim vyhýbají. Nevyrážet příliš brzy za rozednění a nevracet se za šera, medvědi jsou aktivní právě v těchto částech dne a v noci. Chodit ve skupinkách a mluvit, nekřičet však. Pokud jste sami, je dobré mluvit pro sebe, zpívat, cinkat o sebe holemi. Nespat v lese, zejména poblíž maliní či borůvčí. Když už, tak nechat jídlo sto metrů od stanu.
Pokud přesto medvěda překvapíte, zastavte se a nehýbejte. Pokud nezaútočí, pomalu se vracejte, odkud jste přišli. Při útoku nemá cenu utíkat, natož se bránit. Pokud nestihnete rychle vylézt na strom, zalehněte na břicho, rukama si kryjte hlavu a nehýbejte se. Medvěd většinou po čase o nehybnou obět, která se už nejeví jako jeho ohrožení, ztratí zájem a odejde.

Přestože země ani v dobách Československa nikdy podobně přesným odhadem nedisponovala, je možné říci, že je to minimálně od třicátých let rekordní počet. Od roku 1932, kdy se téměř vyhynulí medvědi (tehdy jich bylo podle různých odhadů nejvíce 40) dočkali celoroční ochrany, křivka jejich výskytu stále stoupá. V roce 1948 to bylo údajně 50 až 80 kusů, v roce 1953 dvě stě, v roce 1962 tři sta a počet se podle expertů plynule zvyšoval až dodnes.

Napadli starostu i myslivce

Drtivá většina setkání člověka s medvědem přitom končí nevinně. Plaché zvíře se nejčastěji tomu, aby ho člověk spatřil, vyhne. Když ho včas ucítí či uslyší, prchne. Přesto je medvěd viděn stále častěji a střetů, kdy vyrušená šelma člověka napadne, přibývá. Od roku 2007 do roku 2014 napočítali na Slovensku 406 útoků medvěda, z toho 37 dokončených.

Několik případů se odehrálo i vloni a letos, v prosinci 2015 například napadl starostu Horní Vsi v okrese Prievidza. Muž medvěda překvapil při odpočinku, ten ho chytil za nohu a odhodil. Utrpěl ale jen lehká zranění. Mnohem vážnější bylo, když se šelma v roce 2006 zakousla do hlavy myslivce z podhůří Nízkých Tater a trvale mu zdeformovala obličej.

Posledními, koho medvědi vystrašili, byli letos na začátku září dva čeští turisté, kteří nocovali u Bystrých ples v Západních Tatrách. Medvěd je probudil v noci ve stanu a oni mu stačili rychle utéct do kosodřeviny nad tábořiště.

„Udělali chybu, že v místě přespávali i přes zákaz. Navíc pak kolem sebe vyhazovali jídlo, což také nebylo moudré. Volali ráno v 5:30 a pak ještě jednou, že se medvěd vrátil. Když jsme my dorazili, tak jsme už žádné zvíře nenašli,“ vzpomíná člen Horské záchranné služby Západní Tatry-Jih Martin Trizna, který při zásahu byl. Češi však vyvázli jen s prochlazením a odřeninami, které si způsobili při rychlém útěku.

Chránit, nebo střílet?

Na Slovensku proto už delší čas probíhá debata, zda počet medvědů odstřelem větší části populace neregulovat. Pro jsou samozřejmě myslivecké spolky a část obyvatel, proti většina zoologů a ochránci zvířat. Legislativa je zatím na straně těch druhých.

Medvěd hnědý, kterého žije na světě zhruba dvě stě tisíc kusů, je považován za vzácný a vyhynutím ohrožený druh. Evropská i slovenská legislativa ho chrání a k jeho odstřelu je třeba získat výjimku. Medvěd se musí skutečně, nejlépe opakovaně, ukázat jako nebezpečný. Myslivci ho jinak mohou zastřelit jedině v případě, že je ohrozil na životě.

Podobné dilema však nejspíš dříve či později čeká i Česko. Medvědi sem podle expertů časem ze Slovenska dorazí, jejich první stopy už byly nalezeny v Beskydech.

 

Právě se děje

Další zprávy