Den daňové svobody slaví Slováci nejdříve za posledních sedm let, o týden dříve než loni a dva týdny před Čechy. Menší míra státního přerozdělování je výsledkem ekonomických reforem, které na Slovensku provedla pravicová Dzurindova vláda.
Kromě snížení daní se kabinet pustil také do reformy důchodů a zdravotnictví. Na tom, jak uspěl, se politici ani obyčejní lidé nejsou schopni shodnout. Oproti rychlému růstu hospodářství staví vysokou nezaměstnanost a prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými regiony země.
Jak si vede Slovensko po osmi letech vlády pravicového premiéra Mikuláše Dzurindy? Přiblížili jsme vám to ve čtyřech předvolebních reportážích. Publikované články z Trenčína, Žiliny, Nižné a Landomerské viesky zobrazíte kliknutím na infoboxy v mapě.
Podnikatelé jsou spokojeni
Kdyby se měla úspěšnost slovenských reforem měřit především podle toho, jak se daří celé ekonomice, nebylo by o jejich úspěšnosti pochyb.
Zavedení rovné devatenáctiprocentní daně, nový, pružnější zákoník práce, větší příliv zahraničních investic, snižování schodku veřejných rozpočtů, to vše hospodářství země prospělo.
Po zavedení rovné daně se nekonal ani žádný rozvrat veřejných financí, výběr daní se rok od roku zvyšuje.
Podnikatelé jsou s reformami většinou spokojeni. "Myslím, že je vidět, že se zemi ekonomicky daří, za poslední čtyři roky se udělalo víc než za celou předchozí dobu," říká podnikatel Peter Obuch z Nového Mesta nad Váhom.
"Na Slovensko jezdím obchodovat už deset let a pro člověka, který přijíždí odjinud, je vidět obrovský rozdíl, podnikání se v zemi daří," dodává německý obchodník Bernard Weiss.
Reformy především nastartovaly předpoklady pro dlouhodobý ekonomický růst. "Růst je založen na dobrých a pevných základech a bude pokračovat," předpovídá ekonom Roman Konečný ze společnosti Etis.
Důchodci si stěžují na drahé potraviny
Zatímco podnikatelé a experti zavedení rovné daně oceňují, pro část obyvatel země je spojena především s dražšími potravinami. "Rovná daň prospěla především bohatým, pro nás znamenala, že pořád víc platíme za potraviny, musíme šetřit, kde se dá," říká důchodkyně Mária Kovárová ze Žiliny.
V poslední době přitom ceny potravin na Slovensku i kvůli konkurenci mezi obchodníky stagnují nebo klesají.
Přestože vládní ekonomové několikrát zdůrazňovali, že zavedení rovné daně bylo přínosné především pro ty, co vydělávají nejméně a nejvíce, lidé o tom tak úplně přesvědčeni nejsou, spíše tomu věří ti mladší než ti starší.
"Je to hodně ovlivněno tím, že o reformách se nevedla na Slovensku dlouhá diskuse, zavedli se shora. A lidé je hodnotí podle celého balíku a všímají si především to negativní," říká sociolog Milan Kardoš.
"Pro mě zavedení rovné daně bylo přínosem, dovedl bych si ještě představit i její snížení. Je to systém, který nahrává schopným a těm, co se o sebe umí postarat," říká Karol Duchoň ze Žiliny.
Slovensku se už podařilo uskutečnit důchodovou reformu, její význam a vliv pocítí především ti mladší, do důchodového spoření do soukromých fondů se už v zemi zapojil přes jeden milion lidí.
Zatím se nedaří dosáhnout toho, aby důchody byly aspoň ve výši poloviny původního příjmu. Průměrný důchod na Slovensku se pohybuje kolem sedmi a půl tisíce korun, asi o sedm set korun vyšší už jsou nově přiznané důchody. "Snad se naši mladí dočkají lepších důchodů," dodává Mária Kovárová.
Sehnat práci je stále problém
Na Slovensku klesá také nezaměstnanost, i když jen pomalu a je pořád vysoko nad průměrem Evropské unie. Podle zprávy OECD se má nezaměstnanost v zemi i nadále snižovat, z loňských 16,2 by mohla letos klesnout na 15,4 a v příštím roce na 14,7 procenta. Podle slovenských úřadů je nezaměstnanost nyní mírně nad jedenácti procenty.
Rozdíl je způsoben jinou metodikou výpočtu, slovenské úřady totiž ve statistikách vycházejí ze skupiny nezaměstnaných, kteří se nechali zaregistrovat na úřadech práce a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání.
Za čtyři roky se tak podařilo zaměstnat téměř sto dvacet tisíc lidí. Nedaří se ale snižovat rozdíly mezi bohatým západem země a dalšími slovenskými regiony, sehnat práci například na východě Slovenska je velký problém.
Podobné rozdíly cítí i lidé v dalších regionech. "Je velký rozdíl mezi tím sehnat práci tady na Oravě, anebo v Bratislavě či okolí. Proto hodně mladých odchází právě do Bratislavy nebo zahraničí," říká Monika Strečková z oravské Trstěné.
Podobné je to s platy. Průměrná mzda sice v zemi v posledním roce narostla poměrně výrazně a převýšila sedmnáct tisíc slovenských korun, regionální rozdíly jsou však velké.
"Když si tady někdo vydělá aspoň průměrnou mzdu, tak je na tom fakt už moc dobře. A když si odečtu všechny platby za potraviny, energie nebo byt, tak si zas tak vyskakovat nemůžu i přes to, že můj plat mírně roste," vysvětluje Monika Strečková.
Poplatky u lékaře budí odpor
Nejvíc sporů a největší odpor vyvolává reforma zdravotnictví. Že se tak úplně nepovedla a měla by se upravit, přiznávají i vládní politici.
Lidem se především nelíbí placení dvaceti- a padesátikorunových poplatků za ošetření, pobyt v nemocnici a za recepty. A to možná víc psychologicky než finančně. "Zdravotnictví má být bezplatné, vždyť stejně všichni platíme zdravotní pojištění," říká Monika Strečková.
Poplatky ve zdravotnictví vadí podle průzkumů méně už samotným lékařům "Když už se jednou poplatky zavedly, měly by zůstat, Aspoň si lidé uvědomí, že zdravotnictví není zadarmo, my taky musíme platit nájmy, elektřinu," říká jeden z trenčínských privátních lékařů.
Odešly dvě třetiny mladých lékařů
Slovenské zdravotníky ale trápí především výrazný odchod především mladých lékařů ze země. Za dva roky mělo do Velké Británie, Irska nebo Česka odejít na šest set mladých lékařů, to jsou dvě třetiny čerstvých absolventů lékařských fakult za stejné období.
"Zrovna minulý měsíc odjel kamarád do Irska, kde si našel práci v nemocnici. Jasně že je to především kvůli penězům, ale taky kvůli podmínkám na práci," říká studentka medicíny Katarina Kušnieriková.
Mezi praktickými lékaři a zubaři je nyní většina starších a pokud bude odchod lékařů pokračovat, nebude je mít kdo nahradit.
