Místo miliard fiasko. Itálie přemítá, jak odejít z megalomanského projektu Číny

Jana Václavíková Jana Václavíková
20. 5. 2023 20:01
Když bývalý italský premiér Giuseppe Conte podepisoval v roce 2019 dohodu s Čínou o účasti na iniciativě Pás a stezka, doufal, že nové investice pomohou pozvednout ekonomiku jeho země. Po čtyřech letech, kdy se tak nestalo, nová vláda zvažuje, že by od smlouvy odstoupila. Bojí se však odvety Pekingu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a čínský prezident Si Ťin-pching.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a čínský prezident Si Ťin-pching. | Foto: Profimedia

Po podepsání dohody s Čínou před čtyřmi lety se Itálie stala jedinou zemí skupiny G7, tedy ekonomicky nejvyspělejších států světa, která se k pekingské iniciativě upsala. Pás a stezka byla před pandemií koronaviru jedním z vlajkových projektů komunistického režimu, kterou prezident Si Ťin-pching propagoval jako svůj nápad. Jedná se o infrastrukturní projekt, který má propojit Čínu se světem a posílit vzájemný obchod. V Itálii měl rozšířit dva přístavy, investovat do telekomunikací či energetických podniků. 

Západní partneři Itálie se však obávali, že přes slíbené investice bude Čína jejím prostřednictvím na Řím uplatňovat svůj vliv nebo že získá přístup k citlivým informacím. Brusel namítal, že dohoda zhorší vyjednávací pozici Evropské unie směrem k Pekingu. 

Z Washingtonu i z EU proto zaznívaly výzvy, aby Itálie z projektu odešla. To však nebylo možné - smlouva o spolupráci platí pět let s automatickým prodloužením, pokud z ní druhá strana tři měsíce před koncem tohoto období neodstoupí. 

Tento termín se nyní blíží a italská premiérka Giorgia Meloniová má do konce roku čas, aby ukázala, zda dostojí tomu, co hlásala před volbami. Politička v kampani říkala, že účast na Pásu a stezce byla "velká chyba", připomíná britský deník Financial Times. Čínu by podle jejích slov Itálie neměla brát jako "rovnocenného partnera, protože nehraje podle stejných pravidel jako my". Zároveň politička z konzervativní a nacionalistické strany Bratři Itálie kritizovala porušování lidských práv v komunistické zemi a vyjádřila podporu Tchaj-wanu. Tento ostrov má už přes 70 let nezávislou vládu, Peking ho ale považuje za svou odtrženou provincii a hrozí, že ji k pevnině přičlení i násilím. 

"Meloniová je nepochybně nejkritičtější italskou premiérkou vůči Číně za posledních 15 let," říká pro Aktuálně.cz Lucia Gragnaniová, analytička projektu China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE). "Nicméně náznaky rostoucí nespokojenosti a nedůvěry k čínské zahraniční politice tu byly už předtím, než se Meloniová dostala k moci, především během Draghiho vlády," dodává italský odbornice. 

"Debata je otevřená," uvedla Meloniová k možnému neprodloužení dohody s Pekingem minulý týden při návštěvě Prahy. Rozhodnutí podle agentury Reuters nepadne dřív než na víkendovém zasedání skupiny G7. 

Zanedbatelný ekonomický přínos

Nejmenovaní italští představitelé, se kterými mluvil deník Financial Times, uvedli, že Řím by chtěl smlouvu vypovědět. Obává se ale, jaká odveta by z Pekingu mohla přijít. "Chceme si s Číňany udržet dobré vztahy a udělat to tak, abychom se vyhnuli eskalaci problémů," cituje deník svůj zdroj. 

Podobná situace nastala před téměř dvěma lety v Litvě, kde Tchaj-wan otevřel svou zastupitelskou kancelář nesoucí název Tchaj-wan. A to přesto, že země mezi sebou nemají oficiální diplomatické vztahy a Vilnius jako zástupce čínského lidu uznává vládu v Pekingu. V zemích s touto politikou je zvykem, že se ostrovní zastupitelské úřady nazývají podle hlavního města Tchaj-peje. Peking v reakci na to zablokoval dovoz litevského zboží do Číny. 

Iniciativa Pás a stezka navíc nepřinesla Itálii to, co slibovala. Vývoz italského zboží do Číny stoupl za čtyři roky ze 13 miliard (307,8 miliard korun) v roce 2019 pouze na 16,4 miliardy (388 miliardy korun). Víc rostl export do asijské země i Francii a Německu, které však součástí iniciativy nejsou, vypočítává agentura Reuters. 

Odstoupení od dohody s Pekingem by však mohlo znamenat problémy pro italské podniky, které kvůli sankcím na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu přišli o obchodní partnery a nové kontrakty našli právě v Číně. "Vedlo by to ke zmrazení bilaterálních vztahů v historickém momentu, kdy firmy zažívají nadšení a touží se vrátit na čínský trh," líčí obavy Mario Boselli, prezident komory pro obchod s Čínou Italy China Council Foundation.

Volba mezi Čínou a USA

Bývalý italský velvyslanec při NATO Stefano Stefanini uvádí, že kromě ekonomických otázek hraje roli i politika. "Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, tak nemůžeme zůstat spojenci USA a zároveň být součástí Pásu a stezky," domnívá se. "Musíme se s Číňany pokusit vyjednat mírový nebo alespoň co nejméně poškozující odchod."

"Italská účast na Pásu a stezce je zásadní hlavně kvůli politické perspektivě," souhlasí expertka Lucia Gragnaniová a dodává, že je zřejmé, že premiérka Meloniová chce dát najevo, na čí straně v soutěži mezi USA a Čínou stojí. "Nehledě na výsledek je pravděpodobné, že Čína zůstane důležitým obchodním partnerem Itálie," myslí si odbornice. 

Peking se k možnému odchodu Itálie příliš nevyjádřil, jenom uvedl, že pokud Řím zůstane součástí Pásu a stezky, vzájemné obchody porostou. Čínský profesor mezinárodních studií Š' Jin-chung označil debatu pouze za "oportunistický krok" vládnoucí strany k politice předchozích vlád. 

Video: Čína se snaží získat vliv ve střední Evropě. Daří se jí ale jen někde, říkají experti (3. 4. 2019)

Blíží se další schůzka středoevropských zemí s Čínou, tzv. skupiny 16 + 1 | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Další zprávy