Pro univerzitu, založenou v roce 1636, je to revoluční změna. A není jediná.
Nové vedení slíbilo, že styl práce a osnovy u mnoha oborů brzy získají novou tvář. Má jít o největší změny za několik desítek let.
Navíc univerzita investuje miliardy dolarů do výstavby dalších objektů.
Historička občanské války
Devětapadesátiletá Faustová je expertkou na americkou občanskou válku, napsala o ní pět knih. Je v pořádí osmadvacátým prezidentem unvierzity, ale zároveň první prezidentkou.
Velkou vědu z toho nedělá.
"Nejsem ženským prezidentem Harvardu. Jsem prezidentem Harvardu," řekla na tiskové konferenci a naznačila, že ohlas kolem faktu, že je první ženou v čele Harvardu, považuje za zbytečný.
Faustová bude ve své funkci šéfovat 25 tisícům zaměstnanců v instituci s ročním rozpočtem tři miliardy dolarů. Sama na Harvardu nestudovala, má doktorát z University of Pennsylvania.
Předchůdce padl kvůli ženám
Ve funkci nahradila Lawrence Summerse, který se postaral o nevídaný rozruch. Často byl z mnoha míst kritizován za nediplomatický a konfontační přístup, což vyvrcholilo jeho proslovem na téma věda a ženy.
Prohlásil, že genetické rozdíly mezi mužem a ženou jsou příčinou toho, že je tak málo žen úspěšných v matematice a dalších vědeckých disciplínách.
Tato poznámka ho nakonec stála křeslo, které nyní obsadí Drew Gilpin Faustová.
K jejím úkolům patří i zásadní proměna některých fakult. Harvard se chce v nejbližších letech zaměřit více na studium jiných kultur a náboženství, zesílit boj proti plagiátorství a více se zabývat například problematikou výzkumu kmenových buněk.
Plánuje se také další rozšíření areálu na bostonském předměstí Cambridge ve státě Massachussetts. Současné prostory už jsou pro univerzitu příliš těsné.
Zatímco Harvard už tedy svoji první prezidentku má, příští rok to může platit i pro celé Spojené státy. Do boje o Bílý dům se totiž pustila demokratická senátorka Hillary Clintonová.
