Většina z více než 50 zpráv poslaných prostřednictvím aplikace WhatsApp pochází podle Aktuality.sk z období, kdy už Pötheová byla ve své současné funkci. Do té nastoupila v roce 2015, tedy v době, kdy byla u moci jednobarevná vláda strany Směr-sociální demokracie.

Například v červnu 2017 jí Kočner psal o chystané tiskové konferenci, na níž se věnoval novinářům vůči němu kritickým, například investigativní reportérce Denníku N Monice Tódové, která se dlouhodobě věnuje jeho kauzám.

Kočner šéfce úřadu také psal o postupu při zakládání politické strany Cieľ (Cíl), kdy mu se sběrem podpisů potřebných pro registraci pomáhala Alena Zsuzsová, která je rovněž obžalovaná v kauze vraždy Jána Kuciaka. Stranu se jim nakonec zaregistrovat nepovedlo, protože k tomu Kočner neposkytl správné údaje. Pötheová s Kočnerem také ve zprávách probírala jeho politickou budoucnost.

Aktuality.sk připomínají, že úřad pod vedením Pötheové prověřuje možné porušení ochrany osobních údajů v případě zveřejnění videonahrávky z kanceláře bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnky. Skrytou kameru do kanceláře nainstaloval Kočner s Trnkovým vědomím. Záznam jako první loni v říjnu zveřejnili reportéři z portálu Investigace.cz.

Provozovatel portálu, České centrum pro investigativní žurnalistiku, pak v prosinci uvedl, že po něm slovenský úřad pod hrozbou pokuty ve výši deseti milionů eur (přes 248 milionů korun) požadoval uvedení zdroje této nahrávky. Mluvčí úřadu to ale popřela.

Slovenský Úřad na ochranu osobních údajů podle Aktuality.sk na otázky týkající se možného střetu zájmů jeho šéfky neodpověděl, Pötheová odmítla přijmout hovor od novinářů a jen jim poslala zprávu, že je na dovolené.