Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz skončí v čele strany, nahradí ho Andrea Nahlesová

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 2. 2018 20:52
Z funkce chce Martin Schulz odejít, až skončí vnitrostranické referendum, které rozhodne, jestli vznikne velká koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.
Andrea Nahlesová bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede.
Andrea Nahlesová bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede. | Foto: Reuters

Berlín - Předseda německých sociálních demokratů Martin Schulz odejde z čela strany. Dnes večer to potvrdil na tiskové konferenci v Berlíně. Dvaašedesátiletého politika, který se má stát ministrem zahraničí, nahradí šéfka sociálnědemokratických poslanců Andrea Nahlesová. Bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede.

"Dospěl jsem k názoru, že pro SPD bude lepší, aby ji vedl někdo - a očekává to také strana -, kdo nebude zároveň členem vlády," prohlásil Schulz.

Z funkce chce odejít, až skončí vnitrostranické referendum, které rozhodne, jestli SPD vstoupí do další velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Stane se tak tedy zřejmě v březnu.

Nahlesovou, která se chce soustředit na obnovu strany, by pak měl předsedkyní zvolit mimořádný sjezd.

Schulz v čele sociálních demokratů prožil rok jako na houpačce. Jeho lednová nominace na post šéfa strany, kterou stvrdil březnový sjezd sto procenty hlasů, vzbudila v SPD nadšení - do strany vstupovaly tisíce lidí a v preferencích se rychle vyrovnala CDU/CSU. Trojice zemských voleb, v nichž sociální demokraté prohráli s CDU, ale přinesla studenou sprchu. Propad dokonaly zářijové parlamentní volby, v nichž Schulzem vedená SPD dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války.

Martin Schulz na sjezdu sociálních demokratů 7.prosince.
Martin Schulz na sjezdu sociálních demokratů 7.prosince. | Foto: Reuters

Od té doby byl bývalý předseda Evropského parlamentu pod výrazným tlakem. Nepomohl si tím, že chtěl sociální demokracii odvést do opozice a pak otočil, ani tím, že všechny ujistil o tom, že do vlády Merkelové v žádném případě nevstoupí, a poté svůj názor taktéž změnil. Na konci tak podle mnohých pozorovatelů musel volit mezi postem v čele strany a ministerským úřadem. Rozhodl se pro ten druhý.

Než jako předseda skončí, bude se ještě snažit přesvědčit své spolustraníky o tom, aby ve vnitrostranickém referendu vznik další velké koalice s CDU/CSU posvětili. Dnes jim to doporučilo i předsednictvo SPD. Hlasování, jehož výsledek není jistý, má začít 20. února a skončit 2. března. Výsledky chce strana, v níž má velká koalice řadu odpůrců, oznámit o dva dny později.

CDU bude koaliční smlouvu schvalovat na stranickém sjezdu 26. února v Berlíně.

Kdo je Andrea Nahlesová?

Nahlesová, která je od září 2017 předsedkyní frakce SPD ve Spolkovém sněmu, patří k vůdčím osobnostem levicového křídla strany. 

V letech 2013 až 2017 byla ministryní práce a sociálních věcí ve třetím kabinetu kancléřky Angely Merkelové. Za svého působení v čele resortu prosadila plošné zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura na hodinu (asi 214 korun), zákon o předčasném odchodu do důchodu, který umožňuje některým pracujícím odejít do penze už po dosažení 63 let, nebo zvýšení invalidních důchodů.

Do SPD vstoupila již v roce 1988, v letech 1995 až 1999 předsedala mládežnické organizaci strany. V roce 1998 byla zvolena do Spolkového sněmu, čtyři roky nato ale svůj mandát neobhájila. Do poslanecké lavice se znovu vrátila po volbách v roce 2005. Od roku 1997 je členkou předsednictva SPD, od roku 2003 i prezídia strany. V letech 2009 až 2013 byla generální tajemnicí SPD.

Nahlesová pochází z katolické rodiny a skromných venkovských poměrů a ráda zdůrazňuje, že v politice zastává především zájmy obyčejných lidí. Má pověst neúnavné bojovnice, která se dokáže energicky prosadit i proti mnohem starším a zkušenějším politickým protivníkům.

Vystudovala germanistiku a politické vědy na Univerzitě v Bonnu. Je vdaná, má jednu dceru. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy