Obvykle dobře informovaný francouzský deník Le Monde napsal s odvoláním na zdroj z blízkosti Macrona, že rozdílné názory se týkají pozvání Ukrajiny do NATO a povolení Kyjevu používat střely dlouhého doletu na cíle hluboko v ruském vnitrozemí.
Pozvánku Ukrajiny do NATO nechce Německo. Francie a Velká Británie jsou naopak ochotny ji podpořit. U Spojených států vše závisí na výsledku listopadových prezidentských voleb. "Pokud zvítězí Kamala Harrisová, Joe Biden je připraven zahájit proces přijetí Ukrajiny, už proti tomu nemá zásadní námitky," uvedl s odkazem na svůj diplomatický zdroj deník Le Monde.
Pokud vyhraje Donald Trump, je nepravděpodobné, že by jeho administrativa souhlasila s Ukrajinou v Severoatlantické alianci. Trumpův kandidát na viceprezidenta J. D. Vance prohlásil, že v zájmu dosažení příměří a mírové dohody by Ukrajina měla zůstat mimo NATO. Proti členství Ukrajiny v alianci jsou otevřeně také vlády Slovenska a Maďarska.
Čtyři velké země se neshodnou ani na povolení ukrajinských úderů hluboko v Rusku. Velká Británie a Francie jsou pro, Spojené státy a Německo proti. "Žádné významné rozhodnutí nikdo neučiní do amerických voleb. V jednom se ale všichni shodují: ani nasazení raket dlouhého doletu na ruském území by zásadním způsobem nezměnilo průběh války," píše Le Monde.
Německý kancléř Olaf Scholz říká, že Berlín bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné. V říjnu jeho vláda schválila další balík vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 1,4 miliardy eur (35 miliard korun). Obsahuje tanky, transportéry a pro Ukrajince velmi důležité systémy protivzdušné obrany.
Kancléř však odmítá dodávky střel dlouhého doletu Taurus s mimořádným ničivým potenciálem a doletem 500 kilometrů. Tedy dále než britské Storm Shadow či americké ATAMCS. "Znamenalo by to riziko eskalace. Říkám na to ne, a to i v případě, že naši spojenci v NATO se rozhodnou jinak," prohlásil Scholz v září na debatě s voliči v Braniborsku.
Prohlásil, že se pokusí s ruským prezidentem Vladimirem Putin telefonicky spojit a jednat s ním o možnostech ukončení války. Naposledy spolu oba politici hovořili v prosinci 2022. Před začátkem ruské agrese Scholz přijel za Putin do Moskvy, ale zabránit invazi se mu nepodařilo. Scholzův postoj k Ukrajině ostře kontrastuje s prohlášeními předsedy opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze. "Dal bych Rusku ultimátum na to, aby skončilo s útoky na civilní cíle. Když ne, předal bych Ukrajině Taurusy za splnění určitých podmínek," uvedl v německém parlamentu.
Berlínská schůzka čtyř státníků, kterou Biden pojal jako takzvanou rozlučku s Evropou, narazila na kritiku v Polsku. Zejména poté, co bývalý estonský prezident Toomas Ilves napsal na sociálních sítích, že podle jeho informací se proti polské účasti postavil Scholz. Poláci se ale domnívají, že když se jedná o Ukrajině, jejich země by u toho jako její soused a velký spojenec měla být. "Pokud nesedíte na židli u stolu, znamená to, že jste součástí menu," okomentoval to polský politolog a zástupce ředitele varšavského Centra východních studií Jakub Jakobowski.
