Jeruzalém - Evropské unii od začátku roku předsedá Česko, a proto i nynější horkou evropskou diplomatickou misi na Blízký východ vedl český ministr Karel Schwarzenberg. Hlavním a nejsledovanějším evropským hráčem v Izraeli a přilehlém okolí však nadále zůstává francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Izraelská, arabská i evropská média také věnovala jeho cestě patřičnou pozornost. A neušel jim návrh na osmačtyřicetihodinové humanitární příměří v Gaze, který francouzský prezident předložil, zatímco podobné výzvy evropské delegace vedené Schwarzenbergem tak hlasitě slyšet nebyly.
Skutečnost, že souběžně působily na Blízkém východě vlastně dvě mise EU - jedna v osobě dosavadního lídra sedmavacítky Sarkozyho a jedna v režii českého předsednictví - kritizoval například italský minsitr zahraničí Franco Frattini.
| Blogeři se přou: Ničení Gazy, nebo oprávněný útok? |
Francie na dvou židlích
Přitom Francie měla paradoxně zastoupení v obou delegacích, protože šéfa české diplomacie doprovázel také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.
"Poté, co francouzské předsednictví skončilo, Sarkozy nespěchá pryč ze světel ramp," napsala agentura Reuters, podle níž cesta francouzského prezidenta na Blízký východ byla zjevně vyjádřením pochyb o tom, že EU může mít stejnou váhu na čele s Českou republikou.
Sám Sarkozy řekl v rozhovoru pro libanonský deník An-Nahár, že Paříž má na Blízkém východě "specifickou pozici, protože se těší důvěře a přátelství izraelské i arabské strany."
Ve srovnání s delegací vedenou českým ministrem zahraničí navštívil francouzský prezident navíc i Sýrii. Poté dnes prohlásil, že dohoda o klidu zbraní v Gaze není daleko, a vrátil se znovu do Egypta.
Schwarzenberg byl o poznání skeptičtější: "Příměří nezavládne dnes, ani zítra," řekl český ministr před odletem do Prahy.
Malí nemají šanci?
Irský deník Irish Examiner interpretoval počínání Sarkozyho stejně jako zmatky kolem české reakce na izraelskou pozemní ofenzívu jako jasný signál toho, že o zásadních mezinárodních problémech globálního dosahu budou hovořit za EU větší a vlivnější země i v době, kdy unii bude předsedat některý z menších členských států.
Nicméně ani Schwarzenberg, ani Sarkozy v Izraeli neuspěli. Premiér Ehud Olmert odmítl jejich výzvy k příměří. To podle něj bude možné jen tehdy, až Hamás ztratí schopnost ostřelovat raketami území židovského státu.
Stejně tak odmítl návrhy na vyslání pozorovatelů OSN do Gazy. Izraelská ofenzíva v pásmu si už vyžádala více než 550 mrtvých.
Sarkozy byl po svém zvolení v roce 2007 přijat v Izraeli kladně. Jako muž, který má pro izraelské zájmy mnohem větší pochopení než jeho předchůdce Jacques Chirac, považovaný naopak za oblíbence arabského světa.
Francie pomohla v padesátých letech Izraeli s vyzbrojením armády i vývojem jaderného programu, později ale patřila naopak k předním kritikům židovského státu v západní Evropě.
