Paříž - Americký prezident George Bush gratuloval Nicolasi Sarkozymu ke zvolení hlavou státu mezi prvními a je na místě se domnívat, že to myslel upřímně.
Se Sarkozym nastupuje do Elysejského paláce prezident, který si stanovil zlepšení vztahů a prohloubení přátelství s USA jako prioritu.
To je samo o sobě přelomová událost pro zemi, která se v posledních desetiletích profilovala jako největší protiváha Spojeným státům v západní Evropě, což platilo i v éře odcházejícího Jacquese Chiraka.
Co je a co není přátelství
"Přátelství neznamená podřízenost," shrnuje nový prezident svůj postoj k zaoceánskému spojenci a rivalovi zároveň.
Vítěz voleb se netají tím, že obdivuje americký ekonomický model a že řadu globálních problémů mají podle něj Evropa a USA řešit společně.
Stejně jako Bush Sarkozy například odmítá připustit, aby se Írán stal vlastníkem jaderné bomby.
"Sarkozyho zajímá mnohem víc, jak se Američané chovají na domácí scéně, než americké globální záměry. Rád by, aby Francie napodobila americkou vnitřní dynamiku, nikoli ctižádostivé zahraniční cíle vlády prezidenta George Bushe," napsal v hodnocení voleb americký deník New York Times.
Už žádný druhý Irák
Už dříve nový prezident kritizoval způsob, jakým se Paříž stavěla k americké invazi do Iráku a byla připravena vetovat americký návrh v Radě bezpečnosti OSN. Byl sice také jejím odpůrcem, ale podle něj si tehdy měla vláda i prezident Chirac počínat diplomatičtěji a méně konfrontačně.
- Sarkozy slíbil návrat do Evropy. Bez Turků. Čtěte ZDE
- Maďaři oslavují vítězství "jejich" Sarkozyho. Čtěte ZDE
Vloni se sešel s Georgem Bushem, což proti němu v kampani vytáhla Ségolene Royalová: "Nikdy bych si neklekla na kolena před Georgem Bushem a nikdy bych se neomluvila za to, že jsme neposlali vojáky do Iráku," prohlásila na jednom z mítinků.
Sarkozy tvrdí, že se ve Washingtonu nikomu za nic neomlouval.
Byznysu se daří
Důležitým faktorem americko-francouzských vztahů je ale také vzájemná obchodní propojenost. Přestože v politice to někdy zaskřípe, ekonomicky jsou obě země stabilními a "věrnými" partnery.
Investice amerických firem ve Francii momentálně přesahují šedesát miliard dolarů.
"Američtí investoři a obchodníci vítají výhru Sarkozyho, protože doufají, že jeho reformy zlepší prostředí pro byznys," řekl agentuře AP americký analytik Jeremy Shapiro z Brookingsova institutu ve Washingtonu.
Francouzi pro odstup od USA
Sarkozy postupuje, ale obezřetně, protože podle posledního průzkumu jsou pro určitý odstup francouzské zahraniční politiky od USA nadále tři čtvrtiny Francouzů.
Francie se tedy nestala náhle proamerickou. Sarkozyho zvolila hlavně z ekonomických důvodů a navíc problematika vztahů ke Spojeným státům předvolební kampani nedominovala.
Nikdo ale nepochybuje o tom, že Sarkozy nebude váhat s tvrdou obhajobou zájmů Francie i proti USA, pokud to podle něj bude nutné.
V prvním vystoupení po oznámení výsledků řekl, že Amerika může počítat s přátelstvím Francie, ale zároveň Spojené státy vybídl k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování.
Bushovi odpůrci jsou pryč
Bush může mít radost z toho, že dva jeho velcí evropští kritici - francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder - jsou ve funkci nahrazeni mnohem vstřícnějšími politiky: Sarkozym a Angelou Merkelovou.
Dlouho si je však neužije, Američané budou už příští rok v listopadu volit nového prezidenta. A Bush znovu kandidovat nemůže.
