Paříž - Negativní volební kampaň zabírá nejenom ve Spojených státech.
Francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu ještě před měsícem všichni prorokovali v souboji o Elysejský palác drtivou porážku. Pak ale podrobil program svého socialistického vyzyvatele Francoise Hollanda zdrcující kritice a soupeře se mu podařilo v předvolebních průzkumech předstihnout.
Alespoň tedy v prognózách výsledků prvního kola, které se koná 22. dubna.
Hollandeho nešetřil Sarkozy ani ve čtvrtek, když představil hlavní body svého ekonomického programu, s nímž chce v zemi dosáhnout do roku 2016 vyrovnaného rozpočtu. Návrhy, s nimiž přichází jeho protivník, označil za "ohňostroj nových státních výdajů".
Ty chce stávající hlava státu naopak výrazně redukovat. Alespoň, co se týče státní sféry. Zatímco Hollande staví zejména na prorůstových opatřeních a přímé podpoře zaměstnanosti, chce Sarkozy v příštích čtyřech letech především škrtat, a uspořit tak v rozpočtu 124,5 miliardy eur.
To je velmi smělé předsevzetí, vzhledem k tomu, že rozpočtové výdaje vlády Francoise Fillona činí letos něco přes tři sta miliard eur a růst hrubého domácího produktu se má v příštích letech pohybovat na úrovni 0,5-1,5 procenta. Pokud jej tedy znovu neudusí škrty, které Sarkozy plánuje.
Nejméně populární francouzský prezident v období po 2. světové válce, který je společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v EU hlavním motorem snah o zavedení úsporného fiskálního paktu, chce státní výdaje snížit i tím, že sníží finanční příspěvek Francie do pokladny Unie.
"Oznamuji vám, že Francie nahlásí zmrazení plateb do evropského rozpočtu, což bude každoročně znamenat úsporu ve výši 600 milionů eur," citoval Sarkozyho deník Le Figaro.
Rozhazovačná ruka státu
Uvedená částka ovšem zadlužení Francie, které má na konci tohoto roku přesáhnout 89 procent HDP a tedy půldruhého bilionu eur, nijak neřeší.
Sarkozy také zcela pomíjí fakt, že dluh země dramaticky vyletěl vzhůru především za jeho vlády. Mimo jiné díky chabému růstu.
Francouzští voliči prezidentův výkon ohodnotili tím, že jeho socialistickým vyzyvatelům - ať již Hollandemu, či bývalému šéfovi Mezinárodního měnového fondu Dominiquemu Straussi-Kahnovi, který musel loni odstoupit z boje kvůli sexuálnímu skandálu - v průzkumech veřejného mínění pravidelně přisuzovali dvacetiprocentní náskok.
Šéf Elysejského paláce ale na prodloužení mandátu nakonec nerezignoval a v únoru ohlásil svou kandidaturu znovu.
V uplynulých týdnech se snažil sbírat body nalevo i napravo, když na jedné straně kritizoval vysoké odměny manažerů velkých společností a na straně druhé brojil proti "rozhazovačné ruce státu". Příznivce nacionalistické Národní fronty se zase snažil získat sdělením, že v zemi je podle jeho názoru "příliš mnoho cizinců".
Apeloval také na vlastenecké cítění občanů země galského kohouta, když kritizoval útěky do daňových rájů. Firmám, které by část své produkce chtěly přeložit právě do nich, pohrozil, že jim sníží možnost daňových odpisů.
Umně navíc dokázal využít nedávnou sérii vražd v jihofrancouzském Toulouse, při které islámský radikál postřílel sedm osob včetně tří židovských dětí.
Rozhodnou voliči radikální levice a pravice. A centristé
Podle posledních průzkumů by Sarkozy v prvním kole voleb zvítězil, když by mu hlas odevzdalo 28 procent respondentů, zatímco Hollandemu jen 26. Ve druhém kole, které se koná 6. května, by ale zvítězil kandidát socialistů v poměru 53 ku 47 procentům.
Zejména proto, že by jej podpořily až čtyři pětiny voličů spolupředsedy Levicové strany, někdejšího socialisty Jeana-Luca Mélenchona, který v průzkumech poskočil na třetí místo před vůdkyni Národní fronty Marine Le Penovou.
Mélenchon přichází s ještě radikálnějšími požadavky než Hollande, jenž chce vytvořit 150 tisíc pracovních míst ve státní sféře a zdanit všechny příjmy nad jeden milion eur ročně pětasedmdesátiprocentní sazbou. Požaduje kupříkladu nárůst minimální mzdy o pětinu a stoprocentní zdanění všech příjmů nad 360 tisíc eur.
Sarkozyho porážku tak může ve druhém kole odvrátit jen nenadálý příliv hlasů od voličů centristy Francoise Bayroua a "stoprocentní" podpora těch, kdo v kole prvním budou hlasovat pro Le Penovou.
