Tokio - Ta kombinace nevěstí mnoho dobrého. Populace asijského Japonska stárne tempem, které patří k nejrychlejším na světě. Víc než čtvrtina populace země vycházejícího slunce je starší 65 let. Ruku v ruce s tím roste mezi japonskými penzisty rekordně i demence. 

Podle informací tamního ministerstva zdravotnictví je v současné době v Japonsku dementních 4,6 milionu lidí. Díky rekordnímu tempu nárůstu jich může být za sedm let už 7,3 milionu. To by byl jeden občan s touto diagnózou na každých 20 obyvatel. V roce 2050 by pak při pokračujícím trendu mohl demencí trpět jeden z deseti Japonců. Což by vyžadovalo obrovské sumy peněz. 

Podle britského deníku Financial Times stojí léčba nemoci a starost o pacienty s Alzheimerovou chorobou i dalšími typy demence japonskou vládu ročně kolem 128 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu korun). Zdravotnická zařízení navíc nemají dost personálu. Proto se města raději přiklánějí k alternativnímu řešení. Tlačí na rodiny a komunity, aby se o nemocné více staraly vlastními silami a podporovaly i dohled lékařů. 

Alzheimer se pomalu stává nedílnou součástí mnoha japonských měst. Ukázkovým příkladem je Mastudo, zhruba půlmilionové město nedaleko Tokia. Lidé nad 65 let tady budou do roku 2020 tvořit přes 28 procent obyvatel. "Uvědomili jsme si, že s rostoucím počtem starých lidí, kteří zde žijí, se demence pro nás stane velkou výzvou," cituje The Guardian zdejšího pracovníka oddělení sociální péče pro důchodce.

Hlídky dobrovolníků

V současné době ve městě kvůli demenci potřebuje ošetřující péči přes 11 tisíc lidí. Před sedmi lety jich přitom bylo jen 8 tisíc. A do roku 2025 může jejich počet stoupnout až na 26 tisíc.

Město se na to připravuje. Loni v létě začalo rozdávat samolepky s QR kódem, které je možné nažehlit na oblečení. Pomocí nich může policie snadněji najít pacienta, který vyrazí z domova a ztratí se. Radnice také nabízí jednorázové přednášky, na kterých se obyvatelé o nemoci dozvědí víc a mohou dokonce pomáhat při pravidelných hlídkách v sousedství nebo lidem v nouzi.

K dobrovolníkům patří i Hiroyuki Yamamoto. Když nedávno potkal starší ženu, která se v dešti snažila odjet na kole stovky kilometrů daleko, věděl, jak zareagovat. Povídal si s ní tak dlouho, dokud nestihla přijet přivolaná policejní hlídka.

"Přátelský pozdrav je začátkem všeho," vysvětluje zkušený dobrovolník. "Je lepší komentovat například počasí a neptat se, jestli je dotyčná osoba v pořádku, protože to by ji mohlo vyplašit. Z reakcí se dá obvykle poznat, jestli je něco v nepořádku," dodává.

Osamocená smrt

Síť dobrovolníků, pomáhajících důchodcům, urgentně potřebují i další japonská města. V roce 2016 se podle policie ztratilo přes 15 tisíc demencí trpících pacientů. Souvisí to vedle demence i s rostoucí samotou starých lidí. 

Loni na podzim otiskl americký deník The New York Times reportáž z japonské obce Tokiwadaira, kterou v roce 2000 nechvalně proslavil případ smrti osamoceného muže. Devětašedesátiletý obyvatel obrovského bytového komplexu, jednoho z největších v Japonsku, zemřel v roce 1997 ve svém bytě, kde žil sám stejně jako stovky jeho sousedů.

Jeho tělo ležící v kuchyni našli lidé ve velmi pokročilém stavu rozkladu až o tři roky později. Nikomu nechyběl, nikdo si nevšiml, že zemřel, dokud mu nedošly úspory na jeho účtu, ze kterého pravidelně odcházely platby za nájem a energie.

Posílení péče o stárnoucí Japonce je proto podle úřadů urgentní. "Ze všeho nejvíce potřebujeme proměnu hodnot. Lidé s Alzheimerovou chorobou nemusejí být vyloučeni ze společnosti," tvrdí Kumiko Nagata z Tokijského centra péče o demenci.

Ve městě Matsudo už prošlo přes 25 000 místních obyvatel školením, jak pomáhat lidem trpícím alzheimerem a přes 3000 dobrovolníků se účastní pravidelných pochůzek.