Ti byli šokováni, když jim tehdejší prezident tři měsíce před americkou invazí přiznal, že irácká armáda nemá k dispozici zbraně hromadného ničení. Víc než cizích armád se bál domácí vzpoury šíitů, a před válkou i na jejím začátku proto udělal rozhodnutí, která nebyla výhodná pro obranu Bagdádu.
Napsal to dnes americký list New York Times. Získal záznamy z výslechů více než stovky bývalých iráckých důstojníků, vedených americkými vyšetřovateli po pádu Saddámova režimu v dubnu 2003.
Saddám se prý bál více šíitů než Američanů
Ještě dva týdny po vstupu invazních armád do Iráku se Saddám bál víc povstání šíitů na jihu země. Odmítl proto návrh jednoho generála, který chtěl zničit strategický most přes řeku Tigris, aby ztížil postup amerických jednotek od jihu na hlavní město. Saddám nechtěl irácké armádě komplikovat případný rychlý zásah proti šíitům.
Zřejmě tak stále žil v naději, že americká ofenzíva skončí a on se udrží ve funkci.
I po začátku bojů dělal prezident hlavní vojenská rozhodnutí sám a rady přijímal jen od synů Udaje a Kusaje. Do čela elitní republikánské gardy, jíž se Američané obávali nejvíc, postavil neschopného generála jenom proto, že mu naprosto důvěřoval.
Prezident nevěřil v pozemní boje
Podle listu bývalý irácký vicepremiér Tárik Azíz řekl vyšetřovatelům, že se Saddám bál nejvíc toho, že šíité využijí americké invaze ke svržení sunnitské vlády. Věřil prý tomu, že Američané nepovedou pozemní válku, protože se budou chtít vyhnout velkému množství obětí.
Právě od Azíze, který byl v minulosti i ministrem zahraničí, se Američané dozvěděli mnoho podrobností o Saddámových rozhodnutích. Azíz se rozhodl vypovídat výměnou za nízký trest nebo propuštění na svobodu. Podle iráckých médií je ve velmi špatném zdravotním stavu.
Armádní velitelé nesměli komunikovat s kolegy od jiných jednotek a nedostali ani mapy oblastí kolem mezinárodního letiště, aby nezískali přehled o přesné pozici Saddámových paláců. Až koncem roku 2002, tedy tři měsíce před invazí, se dověděli, že nemohou spoléhat na chemické ani biologické zbraně, protože je Irák nemá.
Mylný výklad Američanů
Podle iráckých znalců Saddám nařídil vojenské objekty vyčistit od zbytků zakázaných látek, aby v nich inspektoři OSN nemohli nic najít. Pohyb v těchto zařízeních zachytily americké satelity a Američané si to mylně vysvětlili jako pokus ukrýt zbraně hromadného ničení.
Téměř všechny zakázané látky a zbraně irácká vláda zničila v roce 1991, ale až do svržení Saddámova režimu o tom věděl jen malý okruh lidí.
Důkazy, které dva měsíce před invazí v Radě bezpečnosti OSN předložil tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell, byly údajně překvapením i pro největší irácké znalce poměrů. I někteří z nich nakonec začali pochybovat o tom, zda Saddám přece jenom nějaké zbraně hromadného ničení nemá.
Ukázalo se ale, že neměl.
