Sacharova dostala dívka, která se postavila Tálibánu

Zahraničí Michal Žák Zahraničí, Michal Žák
10. 10. 2013 15:49
Šestnáctiletá Pákistánka Malalaj Júsufzaiová je i favoritkou Nobelovy ceny za mír.
Foto: Reuters

Štrasburk - Šestnáctiletá Malalaj Júsufzaiová se stala letošní laureátkou Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.

Na webu to oznámila skupina lidovců v Evropském parlamentu (EP), který cenu tradičně uděluje. Ocenění si dívka převezme 20. listopadu ve Štrasburku.

"Svým vlastním příkladem povzbudila ostatní ... nenechat ze zastrašit nenávistným prostředím," zdůvodnil rozhodnutí předseda EP Martin Schulz.

Mladá Pákistánka dlouhodobě bojuje za právo žen na vzdělání. Právě kvůli tomu se loni stala terčem radikálů z islamistického hnutí Tálibán, kteří se ji pokusili zavraždit. Přežila jen náhodou.

Změním Pákistán

Momentálně i s rodinou pobývá ve Velké Británii, ale do rodné země se chce v budoucnu vrátit. Letos je rovněž jednou z favoritek na Nobelovu cenu za mír.

Navzdory svému mládí má Malalaj velké plány. Ačkoliv jí islamisté stále hrozí likvidací, chce se v budoucnu vrátit do rodného Pákistánu.

"Budu političkou. Chci změnit budoucnost své země a udělat vzdělání povinné," řekla začátkem týdne v rozhovoru pro britskou televizi BBC.

Podle mluvčího Pákistánského hnutí Tálibán (Tehríke Taliban, TTP), se kterým hovořila agentura AFP, ale Júsufzaiová neudělala nic, čím by si ocenění zasloužila. Cenu prý dostala, protože působí proti islámu, a pro talibance bude cílem, ať je v USA nebo v Británii, kde se po útoku léčila.

Vybraná společnost

Cenu, pojmenovanou po sovětském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi, uděluje Evropský parlament už od roku 1988, a to těm, kteří "bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku". Je s ní spojena odměna 50 000 eur, tedy zhruba 1,2 milionu korun.

V minulosti ocenění obdrželi mimo jiné bojovník proti apartheidu Nelson Mandela, barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij či Alexander Dubček.

Mezi laureáty se - in memoriam - zařadil i tuniský prodavač zeleniny Muhammad Buazízí. Jeho sebeupálení v prosinci 2010 odstartovalo vlnu protivládních povstání, pro niž se vžilo označení Arabské jaro a smetla režimy v Libyi či Egyptě.

Letos byl mezi nominovanými mimo jiné whistleblower Edward Snowden, který zveřejnil informace o bezprecedentním špehování telefonů a internetu, jež provádí americká tajná služba NSA.

 

Právě se děje

Další zprávy