Londýn - S Labouristickou stranou jsem schopen se dohodnout, je ale vyloučeno, aby se současný premiér Gordon Brown stal předsedou vlády vzešlé z květnových parlamentních voleb. Poselství, které britským voličům předal šéf liberálních demokratů Nick Clegg, je více než jasné.
Liberálové, černý kůň voleb, si jsou velmi dobře vědomi toho, že budou s konzervativci v Dolní sněmovně jen velmi těžko hledat shodu. Na druhé straně ale nechtějí voliče odradit tím, že by začali uvažovat o povolební spolupráci s Brownem.
Jeho vláda čelí po dlouhé měsíce ostré kritice, protože nedokázala vymyslet účinná opatření proti současné hospodářské krizi. Schodek rozpočtu má letos přesáhnout dvanáct procent hrubého domácího produktu a státní dluh šedesáti procent HDP.
"Domnívám se, že pokud labouristé skončí ve volbách na třetím místě, pak nebude možné lidem vysvětlit, proč by měl Brown zůstat ve svém úřadě," citoval Clegga deník The Guardian, který tradičně podporuje labouristy.
Až doposud Clegg spolupráci s Labour Party vylučoval.
Tu liberální demokraté v předvolebních průzkumech přeskočili a v některých se dokonce dostali před konzervativce.
Záludnosti většinového systému
Podle posledního průzkumu uveřejněného listem Independent by liberálové získali jedenatřicet procent hlasů, zatímco Labouristická strana o tři procenta méně. Konzervativce by volilo dvaatřicet procent těch, kdo přijdou k urnám.
To by v přepočtu na mandáty znamenalo, že by labouristé měli 268 křesel, konzervativci 238 a liberální demokraté 112. Takové jsou alespoň záludnosti většinového volebního systému.
Ten nahrává oběma tradičním "velkým stranám", které mají zajištěno vítězství alespoň v té části volebních okrsků, kde se politické sympatie přelévají z jedné na druhou stranu jen velmi obtížně.
Za Cleggovým prohlášením ale může být i obyčejný kalkul: liberální demokraté se snaží na poslední chvíli získat ty, pro které je vyloučeno, aby dali svůj hlas konzervativcům, zároveň ale chtějí potrestat špatnou politiku Labour party.
Až doposud se jim podařilo na svou stranu přetáhout pětinu labouristických voličů a desetinu těch, kdo volí konzervativce.
Clegg nás vydírá, tvrdí Cameron
Reakce Cleggových soupeřů na sebe nedaly dlouho čekat. Zatímco labouristé tvrdí, že si šéf liberálů klade nepřijatelné podmínky, konzervativci hovoří rovnou o vydírání. Zejména se jim nelíbí požadavek liberálů, domáhajících se změny většinového volebního systému.
Tu přitom podle průzkumů preferuje většina Britů.
"Liberální demokraty zajímá jediné a to je změna volebního systému tak, abychom měli permanentně parlament bez jasné většiny, permanentní vládní koalici a tím také nikdy vládu schopnou jasných rozhodnutí," pronesl na adresu Clegga vůdce konzervativců David Cameron.
Naposledy tato situace nastala v roce 1974, kdy labouristé získali 301 mandátů, o čtyři více než konzervativci. Nezískali však podporu menších uskupení a Britové se v říjnu téhož roku museli odebrat k volebním urnám znovu.
Kdo nahradí Browna?
Otázkou zůstává, zda labouristé budou schopni veřejnosti rychle nabídnout politika, který by Browna v čele strany nahradil. Hovoří se kupříkladu o ministru zahraničí Davidu Milibandovi či bývalém ministru vnitra Alanu Johnsonovi.
Britové teď s napětím očekávají čtvrteční televizní debatu, v niž se Clegg znovu utká jak s Brownem, tak i s Cameronem.
V té první si vedl mimořádně dobře a liberálové rázem poskočili v průzkumech o deset procent. Druhá dopadla spíše nerozhodně a žádný ze tří politiků si výrazně nepolepšil.
Zatímco se ale Cameron v následných vystoupeních ostře pustil do Clegga, labouristé se liberálním demokratům snaží nadbíhat.
Společného mají s nimi kupříkladu to, že škrty ve vládních výdajích, s nimiž počítají konzervativci již letos, by posunuli na příští rok a odmítají redukci daní pro firmy. Jsou rovněž ochotni snížit věk prvovoličů z 18 na 16 let. Spojuje je také - na rozdíl od spíše euroskeptických toryů - pozitivní vztah k Evropské unii.
Volby skončí zřejmě patem
I za předpokladu, že by liberálové volby vyhráli na procenta odevzdaných hlasů, v šestisetpadesátičlenné Dolní sněmovně se jim dostatečný počet mandátů získat nepodaří.
Výsledkem voleb tak bude zřejmě parlament v němž labouristé i konzervativci získají okolo dvou set třiceti křesel, zatímco liberální demokraté přibližně sto padesát. Budou to tak oni, kdo rozhodnou o osobě příštího premiéra.
Do voleb mohou na úkor konzervativců také zasáhnout dvě silně euroskeptické formace: Strana nezávislosti Spojeného království a Britská národní strana. Ty kritizují Camerona za to, že se jasně nepostavil k možnosti vyhlásit v Británii referendum o euru a požadují, aby země raději rovnou vystoupila z Evropské unie.
