Goma - Rwandská a konžská armáda ukončily společnou vojenskou ofenzivu na východě Demokratické republiky Kongo.
Několik tisíc rwandských vojáků před více než měsícem podle dohody těchto středoafrických států vstoupilo do Konga ve snaze přerušit povstalecké aktivity v oblasti - a to zejména vzbouřenců z uskupení Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR), které zde má své útočiště.
Vztahy Rwandy a Demokratické republiky Kongo byly delší dobu napjaté, v posledních měsících však spolu začali oba sousedé spolupracovat - vojensky i diplomaticky. Podle rwandské vlády země zcela obnoví diplomatické styky a otevřou velvyslanectví.
FDLR, milice etnické skupiny Hutuů, jsou podle řady specialistů na dění v oblasti jedním ze zdrojů nestability regionu, kde opakovaně dochází k bojům a civilní obyvatelstvo je zde vystaveno častým útokům ozbrojenců a bezpráví.
Není však zcela jasné, do jaké míry byl společný vojenský zásah armád dvou zemí proti povstalcům účinný.
Co se děje na východě Konga
Ofenzíva byla vedena zejména proti uskupení FDLR. Tyto hutuské milice jsou na východě Demokratické republiky Kongo (dříve Zair) přítomny od rwandské genocidy v roce 1994, během níž zahynulo podle různých odhadů v rozmezí asi 100 dní pět set tisíc až milion lidí. Hutuští extremisté tehdy ve Rwandě masově vraždili zejména příslušníky etnika Tutsiů.
Genocidu ukončilo tutsijské povstalecké hnutí, které se ujalo vlády. Povstalce tehdy vedl současný rwandský prezident Paul Kagame. Část Hutuů následně z Rwandy uprchla, a to mimo jiné právě do sousední Demokratické republiky Kongo. Tam vznikly hutuské milice, nyní označované FDLR.
V oblasti na východě Konga, u rwandských hranic, vzniklo také další hnutí, tutsijský Národní kongres na obranu lidu (CNDP), jehož vedení tvrdí, že chrání v Kongu žijící Tutsie právě před útoky milic Hutuů. Zároveň několikrát vypukly boje mezi skupinou CNDP a konžskou armádou.
Východ Konga - kdo je kdo
- CNDP (tutsijští povstalci) - v minulých letech je podporovala rwandská vláda, v lednu však Rwanda na útěku zatkla dlouholetého vůdce této skupiny Laurenta Nkundu. Ten dosud tvrdil, že chrání tutsijské obyvatelstvo před útoky hutuské FDLR
- FDLR (milice rwandských Hutuů, v oblasti od genocidy v roce 1994) - v minulých letech je podporovala konžská vláda, minulé týdny proti nim zasahovaly armády Rwandy i Demokratické republiky Kongo
- Mai Mai - konžské provládní milice
- Monuc - mírová mise OSN. Na východě Demokratické republiky Kongo je několik tisíc vojáků
- Konžská armáda - asi 90 000 vojáků (v celé zemi)
V prosinci loňského roku OSN zveřejnila zprávu několika nezávislých odborníků, podle které tutsijský prezident Rwandy Paul Kagame podporoval tutsijské hnutí CNDP přítomné na východě Konga, zatímco konžská vláda přímo podporovala hutuské milice FDLR. Rwanda a Kongo tak spolu de facto válčily skrze povstalce.
Po zveřejnění zprávy následoval mezinárodní tlak, a to včetně pozastavení posílání rozvojové pomoci těmto státům ze strany některých zemí EU. Jak píše například deník The Washington Post, zmírnění napětí ve vzájemných vztazích se v této situaci ukázalo pro vůdce obou států jako výhodné.
Výsledkem byla bezprecedentní dohoda mezi konžskou a rwandskou vládou, zatčení dlouholetého vůdce tutsijských povstalců z CNDP Laurenta Nkundy a společná vojenská akce na konžském území proti hutuským FDLR.
Řada specialistů na dění v oblasti nicméně upozorňuje, že významnou roli v konfliktu hraje kromě etnických sporů také snaha jednotlivých skupin o ovládnutí nalezišť nerostných surovin, na které je východ Demokratické republiky Kongo mimořádně bohatý.
Dlouhodobá nestabilita na východě této země zapříčinila smrt tisíců lidí a útěk statisíců civilistů ze svých domovů. Přetrvávajícím problémem je nízká bezpečnost, rabování jednotlivých ozbrojených skupin a vysoký počet sexuálně motivovaných útoků.
Byl zásah armád účinný?
Rwandská a konžská armáda označily měsíční společnou ofenzivu proti povstalcům za úspěšnou.
Řada důstojníků milic, včetně několika, kteří jsou hledáni kvůli spoluúčasti na rwandské genocidě, ale stále nebyla dopadena.
Podle některých expertů je sice pozitivní, že Rwanda a Kongo začaly spolupracovat, avšak vojenská akce měla malý vliv na zlepšení bezpečnosti v oblasti, protože bojovníci FDLR se rozptýlili v pralesích do malých skupin, a proto bylo obtížné proti nim vojensky zasáhnout. Podle OSN povstalecké milice po stažení armád opět obsadily některá místa, která držela před započetím vojenské akce.
Některé humanitární organizace také varují, že se milice FDLR mohou během několika týdnů znovu seskupit a v odplatě uskutečnit represivní útoky směřované na civilisty. Podle organizace Human Rights Watch už během měsíčního zásahu armád zemřelo nejméně 100 civilistů.
„(Vzbouřenci) jsou prozatím dezorganizovaní, ale stále zde je riziko odplaty," cituje list The Washington Post Francoise Grignona z think thanku International Crisis Group, který se zabývá monitorováním konfliktů po celém světě.
Podle Grignona bude rozhodující další vývoj. Rwandský prezident Kagame prohlásil, že rwandští vojáci by, pokud to bude potřeba, mohli vstoupit do sousedního Konga znovu.
Vpuštění armád do země však vyvolalo kritiku na adresu konžského prezidenta Josepha Kabily z řad některých tamních politiků (kromě rwandské armády po dohodě vstoupili do Demokratické republiky Kongo také ugandští vojáci, kteří na severovýchodě této rozlehlé středoafrické země v jiném konfliktu zasahovali proti takzvané Armádě Božího odporu) .
„Je dobře, že (Rwanda a Kongo) spolupracují. … Ale nic není opravdu vyřešeno," shrnuje Francois Grignon z International Crisis Group.
