Týdeník Der Spiegel informoval o tom, že kontrarozvědka má k dispozici odposlechy, na kterých jeden ze zatčených domlouvá se svým nadřízeným sabotážní akce, a to už do loňského října. Policisté našli v jeho bytě zbraň a podle vyšetřovatelů plánoval výbuchy a žhářské útoky.
Dvojice se zaměřovala při sledování na objekty německé armády, výcviková střediska ukrajinských vojáků, německé zbrojovky vyrábějící pro Ukrajinu, transportní trasy zbraní a také na americkou vojenskou základnu v bavorském Grafenwöhru. Tam Američané školí Ukrajince v ovládání tanků Abrams.
Zadržení muži jsou ve věku 39 a 37 let. Německá média je kvůli zákonu, který zakazuje zveřejnit identitu zadržených, označuje jako Dietera S. a Alexandera J. Jsou ruského původu a mají německé občanství. Překvapivým faktem je, že jeden z nich v minulosti působil na východní Ukrajině v milici samozvané Doněcké lidové republiky. Oba se před dvaceti lety usadili v Německu a při žádosti o občanství uvedli, že mají německé předky.
"Naše bezpečnostní složky odvrátily teroristické útoky, které měly za cíl ochromit vojenskou pomoc Ukrajině," uvedla ministryně vnitra Nancy Faeserová. Spiegel s odvoláním na své zdroje blízké vyšetřování ale napsal, že riziko útoků nebylo bezprostřední, a nešlo tedy o zatčení těsně před plánovaným činem.
Německo je po Spojených státech druhým největším dodavatelem zbraní a munice Ukrajině, v západoevropské zemi se na různých místech školí a cvičí tisíce ukrajinských vojáků.
"Bohužel se obávám, že jde jen o špičku ledovce. Takových případů je ve skutečnosti daleko více. Ruská špionáž se od začátku války výrazně zaktivizovala," řekl k tomu bývalý šéf Spolkové zpravodajské služby Gerhard Schindler.
Někteří poslanci opozičních křesťanských demokratů (CDU) žádají přísnější vízovou politiku vůči Rusku s tím, že někteří špioni víz zneužívají k nepřátelské činnosti vůči Německu. "Pokud se potvrdí, že Dieter S. působil v teroristické organizaci (v ozbrojených složkách takzvané Doněcké lidové republiky - pozn. red.), musíme ho zbavit občanství," prohlásil poslanec Bundestagu za CDU Christoph de Vries.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková si povolala ruského velvyslance v Berlíně, aby mu osobně předala protest. Ambasáda ovšem v tiskovém prohlášení uvedla, že neexistují žádné důkazy o napojení zadržených na Rusko a že Berlín podléhá "špionománii". Spolková zpravodajská služba předloni zatkla svého pracovníka Carstena Linkeho, který předával tajné informace Moskvě.
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung kauzu dvou špionů považuje za potvrzení faktu, že Německo je průsečíkem a centrálním bojištěm v konfliktu mezi Ruskem a Západem.
Případ připomíná výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. O sedm let později česká Bezpečnostní a informační služba označila za pachatele výbuchu ruskou vojenskou rozvědku GRU a následně Česko vyhlásilo pátrání po dvou agentech GRU Anatoliji Čepigovi a Alexandru Miškinovi.
