Rusové Putina v neděli nesvrhnou. Prezident chybí na billboardech, vyzval k hlasování pro Rusko

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 16. 9. 2016 9:23
Putin se dříve legitimizoval rostoucí ekonomikou a vzestupem životní úrovně většiny Rusů. Teď musí hledat, o co se opřít. V nedělních parlamentních volbách ale k žádným politickým otřesům ještě nedojde.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři. | Foto: Reuters

Praha – Poprvé od převzetí moci Vladimirem Putinem na Silvestra 1999 jdou Rusové v neděli k parlamentním volbám v době hospodářské recese.

Západní sankce a pokles cen ropy se podílejí na tom, že ruská ekonomika klesla loni o 3,7 procenta, letos očekává Mezinárodní měnový fond znovu pokles o 1,7 procenta.

V časech propadu volili Rusové naposledy v devadesátých letech za prezidenta Borise Jelcina. Za Putina ještě nikdy.

V praxi se ale v nedělních parlamentních volbách tento fakt neprojeví.

Očekává se, že proputinovské Jednotné Rusko zvítězí a do Státní dumy se ještě dostanou další tři strany takzvané systémové opozice. Tedy strany, které výsadní postavení Putina a jeho lidí akceptují. Komunisté, nacionalistická Liberálně-demokratická strana Vladimira Žirinovského a seskupení Spravedlivé Rusko.

Ačkoliv se hovoří o rostoucí nespokojenosti Rusů s ekonomickou situací a zhoršením životní úrovně, do průzkumů o popularitě Putina se to výrazně nepromítá.

Analytické centrum Levada, které Kreml nedávno označil za "nástroj zahraničních agentů", mu přisuzuje podporu 82 procent Rusů. Jen o šest méně než na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym.

Jednotnému Rusku nebo parlamentu ale podle Levady důvěřuje daleko méně lidí.

Oficiálně je Putin nadstranický a Jednotné Rusko nesmí jeho tvář v kampani používat. Prezident ve čtvrtek vyzval k účasti ve volbách a ke "hlasu pro Rusko."

"Pohled lidí v Rusku se rozhodně mění. V první dekádě Putinovy vlády stačilo to, že zajistil stabilitu a zvyšující se příjmy. V druhé dekádě začíná přistupovat k legitimizaci své pozice skrze imperiální ideologii a aktivní agresivní zahraniční politiku.

Rusové jsou jako málokterý národ ochotni podstupovat nejrůznější útrapy kvůli ideálu státu a jeho imperiálního postavení. Putin je tak schopen si kupovat přízeň části populace prostřednictvím akcí proti Ukrajině či v Sýrii. Je ovšem jasné, že tuto politiku nelze provádět do nekonečna," řekl Aktuálně.cz analytik a expert na ruskou politiku Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky. 

Bývalý Putinův poradce Gleb Pavlovskij, který se s prezidentem rozešel ve zlém před pěti lety, odhaduje, že současný vládce znovu vyhraje prezidentské volby v roce 2018, ale pak bude čelit protestům a rostoucí nevoli obyvatel.

Nesystémová opozice se v posledních volbách před pěti lety do Státní dumy nedostala a pravděpodobně se jí to nepodaří ani tentokrát. Nemá přístup do celostátních televizí a v jednomandátových obvodech, kde by snad měla určitou naději (hlavně v Moskvě), se nedohodla na společných kandidátech.

V roce 2011 Jednotné Rusko získalo podle oficiálních výsledků 49,3 procenta odevzdaných hlasů. Letos se číslo zřejmě nebude výrazně lišit.

"Pokud vyloučíme palácový převrat či smrt, není pochyb o tom, že bude zvolen znovu v roce 2018. Důležité jsou spíše jiné dvě otázky. Jaké bude Rusko v roce 2018 a kdo bude Putinův nástupce v roce 2024. Ruský politický systém stojí a padá s osobou Vladimira Putina.

Jeho odchod by mohl vést k silnému pnutí uvnitř stávající ruské elity. Blížící se parlamentní volby se vracejí k volbě poslanců v jednomandátových obvodech. To zřejmě posílí zastoupení etnicky neruských poslanců a zvýší vazbu mezi poslancem a regionem, ve kterém byl zvolen," soudí Václav Lídl.

Rusové vybírají v neděli celkem 450 poslanců Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. Polovina zákonodárců vzejde ze stranických kandidátek, polovina bude zvolena v jednomandátových obvodech většinovým systémem.

Na ruském Dálném východě už platí zákaz kampaně a agitováni před hlasováním, v Moskvě skončí kampaň o půlnoci z pátka na sobotu.

NATO se stále rozšiřuje a blíží se k ruským hranicím, to je z pohledu Ruska porušení slibu, který mu dali západní politici, říká Milan Dvořák. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 9 minutami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek svolal na příští čtvrtek demonstraci, bude požadovat demisi Benešové

Spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který naznačil, že čelil tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, svolal na příští čtvrtek demonstraci, na níž bude požadovat demisi ministryně. Konat se bude 20. května od 18:30 na Václavském náměstí.

"Nátlak Marie Benešové na Pavla Zemana je naprosto nepřijatelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se chýlí ke konci a hradní kauzy probublávají. Tahle vláda nesmí rozhodovat o dalším nejvyšším státním zástupci," řekl k okolnostem pro pořádání demonstrace předseda Milionu chvilek Benjamin Roll. 

"Požadujeme demisi Marie Benešové. A požadujeme, aby vláda s trestně stíhaným premiérem nevybírala nového státního zástupce," dodal.

Spolek kvůli tomu zrušil původně plánované pondělní setkání "100 let stačilo!" k příležitosti 100 let od založení komunistické strany, kde plánoval předčítat jména obětí komunistického režimu před sídlem KSČM.

Zdroj: Domácí
Další zprávy