Rusové Putina v neděli nesvrhnou. Prezident chybí na billboardech, vyzval k hlasování pro Rusko

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 16. 9. 2016 9:23
Putin se dříve legitimizoval rostoucí ekonomikou a vzestupem životní úrovně většiny Rusů. Teď musí hledat, o co se opřít. V nedělních parlamentních volbách ale k žádným politickým otřesům ještě nedojde.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři.
Premiér Viktor Medveděv a prezident Vladimir Putin s rybáři. | Foto: Reuters

Praha – Poprvé od převzetí moci Vladimirem Putinem na Silvestra 1999 jdou Rusové v neděli k parlamentním volbám v době hospodářské recese.

Západní sankce a pokles cen ropy se podílejí na tom, že ruská ekonomika klesla loni o 3,7 procenta, letos očekává Mezinárodní měnový fond znovu pokles o 1,7 procenta.

V časech propadu volili Rusové naposledy v devadesátých letech za prezidenta Borise Jelcina. Za Putina ještě nikdy.

V praxi se ale v nedělních parlamentních volbách tento fakt neprojeví.

Očekává se, že proputinovské Jednotné Rusko zvítězí a do Státní dumy se ještě dostanou další tři strany takzvané systémové opozice. Tedy strany, které výsadní postavení Putina a jeho lidí akceptují. Komunisté, nacionalistická Liberálně-demokratická strana Vladimira Žirinovského a seskupení Spravedlivé Rusko.

Ačkoliv se hovoří o rostoucí nespokojenosti Rusů s ekonomickou situací a zhoršením životní úrovně, do průzkumů o popularitě Putina se to výrazně nepromítá.

Analytické centrum Levada, které Kreml nedávno označil za "nástroj zahraničních agentů", mu přisuzuje podporu 82 procent Rusů. Jen o šest méně než na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym.

Jednotnému Rusku nebo parlamentu ale podle Levady důvěřuje daleko méně lidí.

Oficiálně je Putin nadstranický a Jednotné Rusko nesmí jeho tvář v kampani používat. Prezident ve čtvrtek vyzval k účasti ve volbách a ke "hlasu pro Rusko."

"Pohled lidí v Rusku se rozhodně mění. V první dekádě Putinovy vlády stačilo to, že zajistil stabilitu a zvyšující se příjmy. V druhé dekádě začíná přistupovat k legitimizaci své pozice skrze imperiální ideologii a aktivní agresivní zahraniční politiku.

Rusové jsou jako málokterý národ ochotni podstupovat nejrůznější útrapy kvůli ideálu státu a jeho imperiálního postavení. Putin je tak schopen si kupovat přízeň části populace prostřednictvím akcí proti Ukrajině či v Sýrii. Je ovšem jasné, že tuto politiku nelze provádět do nekonečna," řekl Aktuálně.cz analytik a expert na ruskou politiku Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky. 

Bývalý Putinův poradce Gleb Pavlovskij, který se s prezidentem rozešel ve zlém před pěti lety, odhaduje, že současný vládce znovu vyhraje prezidentské volby v roce 2018, ale pak bude čelit protestům a rostoucí nevoli obyvatel.

Nesystémová opozice se v posledních volbách před pěti lety do Státní dumy nedostala a pravděpodobně se jí to nepodaří ani tentokrát. Nemá přístup do celostátních televizí a v jednomandátových obvodech, kde by snad měla určitou naději (hlavně v Moskvě), se nedohodla na společných kandidátech.

V roce 2011 Jednotné Rusko získalo podle oficiálních výsledků 49,3 procenta odevzdaných hlasů. Letos se číslo zřejmě nebude výrazně lišit.

"Pokud vyloučíme palácový převrat či smrt, není pochyb o tom, že bude zvolen znovu v roce 2018. Důležité jsou spíše jiné dvě otázky. Jaké bude Rusko v roce 2018 a kdo bude Putinův nástupce v roce 2024. Ruský politický systém stojí a padá s osobou Vladimira Putina.

Jeho odchod by mohl vést k silnému pnutí uvnitř stávající ruské elity. Blížící se parlamentní volby se vracejí k volbě poslanců v jednomandátových obvodech. To zřejmě posílí zastoupení etnicky neruských poslanců a zvýší vazbu mezi poslancem a regionem, ve kterém byl zvolen," soudí Václav Lídl.

Rusové vybírají v neděli celkem 450 poslanců Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. Polovina zákonodárců vzejde ze stranických kandidátek, polovina bude zvolena v jednomandátových obvodech většinovým systémem.

Na ruském Dálném východě už platí zákaz kampaně a agitováni před hlasováním, v Moskvě skončí kampaň o půlnoci z pátka na sobotu.

NATO se stále rozšiřuje a blíží se k ruským hranicím, to je z pohledu Ruska porušení slibu, který mu dali západní politici, říká Milan Dvořák. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 45 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy