Praha – Poprvé od převzetí moci Vladimirem Putinem na Silvestra 1999 jdou Rusové v neděli k parlamentním volbám v době hospodářské recese.
Západní sankce a pokles cen ropy se podílejí na tom, že ruská ekonomika klesla loni o 3,7 procenta, letos očekává Mezinárodní měnový fond znovu pokles o 1,7 procenta.
V časech propadu volili Rusové naposledy v devadesátých letech za prezidenta Borise Jelcina. Za Putina ještě nikdy.
V praxi se ale v nedělních parlamentních volbách tento fakt neprojeví.
Očekává se, že proputinovské Jednotné Rusko zvítězí a do Státní dumy se ještě dostanou další tři strany takzvané systémové opozice. Tedy strany, které výsadní postavení Putina a jeho lidí akceptují. Komunisté, nacionalistická Liberálně-demokratická strana Vladimira Žirinovského a seskupení Spravedlivé Rusko.
Ačkoliv se hovoří o rostoucí nespokojenosti Rusů s ekonomickou situací a zhoršením životní úrovně, do průzkumů o popularitě Putina se to výrazně nepromítá.
Analytické centrum Levada, které Kreml nedávno označil za "nástroj zahraničních agentů", mu přisuzuje podporu 82 procent Rusů. Jen o šest méně než na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym.
Jednotnému Rusku nebo parlamentu ale podle Levady důvěřuje daleko méně lidí.
Oficiálně je Putin nadstranický a Jednotné Rusko nesmí jeho tvář v kampani používat. Prezident ve čtvrtek vyzval k účasti ve volbách a ke "hlasu pro Rusko."
"Pohled lidí v Rusku se rozhodně mění. V první dekádě Putinovy vlády stačilo to, že zajistil stabilitu a zvyšující se příjmy. V druhé dekádě začíná přistupovat k legitimizaci své pozice skrze imperiální ideologii a aktivní agresivní zahraniční politiku.
Rusové jsou jako málokterý národ ochotni podstupovat nejrůznější útrapy kvůli ideálu státu a jeho imperiálního postavení. Putin je tak schopen si kupovat přízeň části populace prostřednictvím akcí proti Ukrajině či v Sýrii. Je ovšem jasné, že tuto politiku nelze provádět do nekonečna," řekl Aktuálně.cz analytik a expert na ruskou politiku Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky.
Bývalý Putinův poradce Gleb Pavlovskij, který se s prezidentem rozešel ve zlém před pěti lety, odhaduje, že současný vládce znovu vyhraje prezidentské volby v roce 2018, ale pak bude čelit protestům a rostoucí nevoli obyvatel.
Nesystémová opozice se v posledních volbách před pěti lety do Státní dumy nedostala a pravděpodobně se jí to nepodaří ani tentokrát. Nemá přístup do celostátních televizí a v jednomandátových obvodech, kde by snad měla určitou naději (hlavně v Moskvě), se nedohodla na společných kandidátech.
V roce 2011 Jednotné Rusko získalo podle oficiálních výsledků 49,3 procenta odevzdaných hlasů. Letos se číslo zřejmě nebude výrazně lišit.
"Pokud vyloučíme palácový převrat či smrt, není pochyb o tom, že bude zvolen znovu v roce 2018. Důležité jsou spíše jiné dvě otázky. Jaké bude Rusko v roce 2018 a kdo bude Putinův nástupce v roce 2024. Ruský politický systém stojí a padá s osobou Vladimira Putina.
Jeho odchod by mohl vést k silnému pnutí uvnitř stávající ruské elity. Blížící se parlamentní volby se vracejí k volbě poslanců v jednomandátových obvodech. To zřejmě posílí zastoupení etnicky neruských poslanců a zvýší vazbu mezi poslancem a regionem, ve kterém byl zvolen," soudí Václav Lídl.
Rusové vybírají v neděli celkem 450 poslanců Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. Polovina zákonodárců vzejde ze stranických kandidátek, polovina bude zvolena v jednomandátových obvodech většinovým systémem.
Na ruském Dálném východě už platí zákaz kampaně a agitováni před hlasováním, v Moskvě skončí kampaň o půlnoci z pátka na sobotu.
