"O svém muži jsem už neslyšela přes dva měsíce. Vím jen, že byl v Olenivce. Snažím se na to nemyslet. Starám se o našeho malého syna, se kterým jsem utekla do Berlína. Už nevím, na koho se obrátit, abych dostala odpověď. Nevím, kde sehnat pomoc," svěřuje se Aktuálně.cz Anna Zajcevová, manželka jednoho z vojáků, kteří skončili ve vojenské věznici Olenivka.
Když 28. července krátce před polednem v Olenivce nedaleko Doněcka vypukl požár, zemřelo při něm 53 ukrajinských zajatců. Moskva tvrdila, že šlo o útok ukrajinské armády. Ukrajinská rozvědka na to odvětila, že má naopak dostatek důkazů o ruském útoku.
"Analýza poškození budovy a pohybu tlakové vlny, odposlechy telefonických rozhovorů ozbrojenců a zejména záměrný přesun zajatců do nových prostor krátce před výbuchem. Na základě těchto důkazů je jasné, že výbuch v Olenivce byl ruským teroristickým činem a hrubým porušením mezinárodních dohod," uvedla ukrajinská tajná služba SBU ve společném stanovisku s ozbrojenými silami.
Ke stejnému závěru došli také forenzní a zbrojní experti oslovení americkou stanicí CNN, která provedla podrobné vyšetřování incidentu. Zkoumala videozáznamy i satelitní snímky z doby před útokem a po něm. Z fotografií z místa, zveřejněných ruskou stranou, bylo i podle analytiků z amerického Institutu pro studium války vidět, že příčinou smrti válečných zajatců byla pravděpodobně termobarická zbraň, umístěná dovnitř věznice.
Exploze poškodila pouze jednu budovu, jejíž stěny se však nezřítily, a nezanechala žádné krátery. Moskva přitom krátce poté informovala, že za útok jsou zodpovědní Ukrajinci, kteří měli použít americký raketomet HIMARS a zabít své vlastní muže, aby nevyzradili vojenská tajemství. Jenže jak říká vojenský analytik Jiří Vojáček, to by místo vypadalo jinak.
"Podle mě Rusové na zajatecký tábor zaútočili termobarickými zbraněmi. Pokud by byl použit raketomet HIMARS, bylo by to jako klasická výbušnina. Všechno zničené, ale v menším okruhu. Zato termobarická zbraň zdi nebo jiné pevné objekty často nechá stát a pouze je ožehne, nezpůsobí totiž takovou tlakovou vlnu," vysvětluje Vojáček.
Stejného názoru je i ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. "Takový úder by v okolí objektu téměř jistě zanechal vedlejší škody, včetně kráterů a dalších poškozených budov. Stopy po explozi jsou ale pouze uvnitř budovy, kde se oheň rychle šířil - zvenku na ní nejde nic vidět. Nejsou tam ani rozbitá okna," popsala v rozhovoru pro Aktuálně.cz před necelými dvěma týdny.
Na další argumenty poukazuje i CNN ve své zmíněné analýze. Například kdyby útočníci skutečně použili raketomet HIMARS, tlaková vlna po explozi by pravděpodobně rozházela těla vojáků po budově. "To se ale nestalo, na fotografiích jde jasně vidět, že těla jsou statická. Vojáci, kteří byli v době výbuchu například na své posteli, tam i uhořeli," říká Daryna Cykunová, partnerka dalšího zajatého vojáka.
"Proti živé síle je termobarická zbraň skutečně brutální a velmi účinná, vysaje z okolí všechen kyslík a následně vybuchne velkým žárem," doplňuje Vojáček.
Zoufalé čekání
Daryna Cykunová o svém příteli naposledy slyšela 20. května, tedy před třemi měsíci. Od té doby žije každý den ve strachu, jestli ho ještě někdy uvidí. "V květnu ukrajinská vláda slíbila rodinám vojáků, že se do tří měsíců naši muži vrátí domů. Zatím Rusové propustili jen 95 zajatců. Pořád čekáme, nikdo nám nic neřekne, jsme doopravdy zoufalí. Ztrácíme veškerou naději," říká.
I am reading these messages from wives and mothers of the POWs who were held by russians in #Olenivka prison. My hearts breaks into small pieces. I cannot even imagine their pain. But I know that those russians who did it will pay. It’s the mission of our generation. pic.twitter.com/s5zau3qB7E
— Inna Sovsun (@InnaSovsun) July 29, 2022
Ve věznici Olenivka podle informací CNN Rusové drží v zajetí až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, mezi nimi dva tisíce obránců mariupolských oceláren Azovstal. Tamní pluk Azov Rusové bytostně nesnášejí, dodává americká stanice. Kreml je označil za teroristickou jednotku a ruská ambasáda ve Velké Británii na Twitteru napsala, že si zaslouží ponižující smrt, protože nejsou opravdoví vojáci.
"Rusové se jen snaží zdiskreditovat jejich jména, vedou proti Ukrajině informační válku. Proto je teď naším hlavním cílem informovat o tomto incidentu, aby lidé věděli, jací jsou to ve skutečnosti hrdinové," říká Zajcevová o mužích a ženách, kteří se po dlouhém obléhání oceláren v květnu vzdali Rusům.
Už když byl vydán rozkaz, aby členové pluku Azov složili zbraně, vznášeli analytici obavy, co se s obránci oceláren stane. "Rusové se od začátku netajili tím, že je nenávidí," podotýká Vojáček.
Dva dny před červencovou explozí Rusové podle CNN přesunuli z hlavní budovy několik desítek vojáků do skladu, ve kterém následně došlo k výbuchu. "Šlo o problematické vojáky, co měli tetování, které je údajně spojovalo s nacisty. Nedivila bych se, kdyby se jich Rusové prostě chtěli zbavit - všechno tomu naznačuje," říká k tomu Cykunová. Americká stanice cituje manželku dalšího zajatce, podle které se tito vězni pokoušeli o vzpouru.
Jídlo jako pro prasata
V souvislosti s výbuchem v Olenivce se také mluví o podmínkách, ve kterých zajatci byli a jsou. Podle analytiků o tom vypovídá i stav ohořelých těl, zaznamenaných později ruským reportérem.
"Někteří museli zemřít už před útokem. A není divu, na fotkách, ze kterých jde mráz, vypadají, jako kdyby týdny nejedli. Měli by být ve vyhovujících podmínkách, pravidelně pít a mít dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Ani jedno však očividně nemají," dodává Cykunová. Ostatně ukrajinský generální štáb tvrdí, že Rusko útok zinscenovalo, aby zakrylo mučení vězňů.
O režimu ve věznici Olenivka poskytla rozhovor britskému deníku The Guardian také pětačtyřicetiletá ukrajinská podnikatelka Anna Voroševová, která na místě strávila přes sto dní. Rusové ji zadrželi v polovině března na jednom z kontrolních stanovišť v Doněcké oblasti, když se snažila do obléhaného Mariupolu dovézt humanitární zásoby.
Jako žena v Olenivce Voroševová nedostávala téměř žádné jídlo - 50 gramů chleba k večeři a někdy ovesnou kaši. "Bylo to jako pro prasata," líčí. Muži to ale podle ní měli mnohem horší. "Často je odvlekli z jejich cel, zbili a pak je znova zavřeli. Slyšeli jsme jejich nářky. Pouštěli hlasitou hudbu, aby překryli křik a zvuky lidského utrpení. Konali tam absolutní zlo," pokračuje.
Voroševová se dostala z Olenivky 4. července. Byl to podle ní zázrak. "Stráže přečetly jména těch, kteří měli být propuštěni. Všichni jen mlčky naslouchali. Srdce mi poskočilo, když jsem uslyšela své jméno. Sbalila jsem si věci, ale neoslavovala jsem. Staly se totiž i případy, kdy lidé byli na seznamu, odešli a pak se do tábora zase vrátili," vypráví.
Vstup zakázán (zatím)
Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny uvedl, že zahájí vyšetřování útoku na Olenivku. Žádá o to podle něj jak Kyjev, tak Moskva. Mezinárodním humanitárním organizacím byla však žádost o vstup do věznice zatím odepřena. "Pravděpodobně tam nepustí žádnou mezinárodní organizaci, dokud se nezbaví všech potenciálních důkazů, které by je mohly usvědčit z útoku," říká o Rusech poslankyně Sovsunová.
Souhlasí s ní i analytik Vojáček. "Nepochybuji, že pokud by je na místo pustili, tak by okamžitě a poměrně snadno rozeznali, jaká zbraň byla skutečně použita," říká.
Útok na Olenivku odsoudili i světoví politici, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). "Odsuzuji ozbrojený útok Ruska na místo, kde jsou zadržováni váleční zajatci. Rusko se tím dopustilo dalšího porušení mezinárodního humanitárního práva, zejména Ženevských úmluv. Ruská strana spáchala další válečný zločin. Bohužel se obávám, že ne poslední," řekl pro Aktuálně.cz.
Rodinní příslušníci zajatých vojáků se ale shodují, že mezinárodní uskupení, konkrétně organizace Červený kříž a OSN, nedělají dost v otázce pomoci zajatým vojákům. "Jsme velice zklamaní. Lidé chtějí proti těmto organizacím i demonstrovat, ale já to nepodpořím, protože věřím, že to je i tak jediný způsob, jak se ještě někdy vidět se svým mužem. Někteří však Červený kříž dokonce podezřívají ze spolupráce s Ruskem," říká Zajcevová.
"OSN, ale i Mezinárodní výbor Červeného kříže se zaručily, že se obránci Mariupolu vrátí živí domů. Dosud ale nevidím výsledek jejich práce, jen samé sliby. Nemají žádný vliv na to, co Rusko dělá. A další věc: Kremlu je OSN jednoduše ukradená," doplňuje Sovsunová.
