Moskva/Damašek – Ruská armáda v Sýrii více než dva měsíce po shození prvních bomb mohutní. K syrským břehům poslala ponorku vyzbrojenou raketami s plochou dráhou letu Kalibr-PL. Tedy stejnou zbraní, jakou ruské raketové křižníky bombardují syrské bojiště z Kaspického moře.
To ale není všechno: Rusové přestavují novou leteckou základnu, dodávají další zbraně a podílí se na plánech syrských pozemních ofenzív proti povstalcům.
Syrský vojenský zdroj potvrdil agentuře AFP, že Rusové rozšiřují a modernizují leteckou základnu Šjarát v centrální provincii Homs. K dispozici tak budou mít druhé letiště pro své bombardéry, hlavně Su-24 a Su-34.
Dosud používali jen letiště Hmejmím u Latákíje na pobřeží Středozemního moře.
Ruští experti prodlužují startovací plochu a budují obranná postavení podél základny Šajrát.
Spekuluje se rovněž o tom, že kromě leteckých sil nasadila Moskva v Sýrii v omezené míře i vlastní dělostřelectvo. Ruská televize odvysílala zpravodajský šot, na kterém Vladimir Putin studuje vojenské mapy Sýrie.
Jeden z blogerů, který se zabývá vojenskou problematikou, z údajů na mapě vyčetl, že mezi Damaškem a Homsem je dislokována 120. dělostřelecká brigáda a ruští vojáci tam zřejmě obsluhují houfnice.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to popřel: "Rusko nemá v Sýrii žádné pozemní jednotky, Vladimir Putin to několikrát jasně řekl," sdělil novinářům.
Důležitou zbraní pro vývoj konfliktu může být ruský raketomet TOS-1A Buratino. Je namontovaný na podvozku tanku T-72 a soustředěnou silnou palbou ničí pozice nepřítele v otevřeném terénu v okruhu několika stovek metrů.
Používá termobarické hlavice, které způsobují silnou tlakovou vlnu a v místech, kam dopadnou, zabíjejí lidi roztržením plic. Tyto raketomety armáda nasadila ve velké míře v boji proti čečenským povstalcům.
Množí se také zprávy o přesunu desítek ruských tanků T-90 s lepším pancéřováním, odolnějším vůči protitankovým střelám.
Ruské vedení tvrdí, že bojuje v Sýrii "proti Islámskému státu a dalším teroristickým skupinám". Francie nebo USA Kreml obviňují, že na Islámský stát míří jen málo ruských náletů a že hlavním cílem ruské intervence je udržet u moci prezidenta Bašára Asada.
Šéf Norské rady pro běžence (humanitární organizace, která vysílá pomoc z Turecka do Sýrie) Jan Egeland obvinil Rusko, že po sestřelení svého letadla Su-24 tureckou protivzdušnou obranou 24. listopadu zesílilo bombardování severu Sýrie a odnáší to civilisté.
"Boje ničí veškerou infrastrukturu. Obytné domy, školy, pekárny, nemocnice," uvedl Egeland.
Rusko od počátku odmítá, že by útočilo na civilní objekty, a když někdo říká opak, požaduje důkazy.
