Jde o první z řady zatím nedořešených případů, kdy bylo Rusko u Evropského soudu pro lidská práva usvědčeno z porušování lidských práv. Může se tak stát důležitým precedentem - dalších dvě stě podobných kauz z Čečenska ještě soud nedořešil.
Fatima Bazorkinová ztratila syna, ale dlouho nevěděla, co se s ním stalo. V roce 1999 tehdy pětadvacetiletý Chadzi-Murat Jandijev zmizel, o jeho smrti se matka dozvěděla až náhodou.
Zahlédla jej na CNN, jak se zesláblý a zraněný hádá s ruským generálem Alexandrem Baranovem. "Smažte ho, zabijte ho, zatraceně. To je celý rozkaz. Zastřelte ho," slyšela matka ruštinu pod daleko mírnějším anglickým překladem.
Infobox
- Čečenští rebelové nechtějí mír Kremlu
- Basajeva roztrhal výbuch, Putin slaví
- Rusové v Čečně mučili vězně
Matka hledala mladíka po vazebních centrech, kde ruská armáda držela podezřelé bojovníky. Úřady jí ale sdělily, že se nenachází v žádné věznici v Rusku. Při vyšetřování později vyšlo najevo, že jej zaměstnanci ministerstva spravedlnosti měli převézt do vazby, kam ale nikdy nedorazil. Od Baranovova rozkazu, zachyceném CNN, o něm nebyly žádné zmínky.
Ruská byrokracie problémy Čečenců neřeší
Bazorkinová oslovila ruské prokurátory a ti v červenci 2001 otevřeli případ, 17 měsíců po mužově zmizení. V roce 2004 pak případ opět uzavřeli pro nedostatek důkazů, což ochránci lidských práv označili za úmysl.
Podle pozorovatelů lidských práv v Rusku zmizelo od roku 1999, kdy na území separatistického Čečenska vstoupila ruská vojska, tři až pět tisíc Čečenců. Vojákům prý nebylo cizí mučení, únosy ani znásilňování a vláda pro jejich potrestání nic nedělá.
Úřady tvrdí, že se podobnými excesy vážně zabývají, ale proti nim stojí řada důkazů. Například právě generál Baranov, jenž na záběrech CNN přikazuje popravit Čečence, nestál před soudem a dnes fakticky velí všem jednotkám v jižním Rusku.
Ruští obhájci ve Štrasburku označili jeho slova za emocionální reakci a nikoli skutečný rozkaz. Baranov trval na tom, že vojáci okolo něj nebyli jeho podřízení a rozkazu by neuposlechli.
Rusko porušilo několik článků úmluvy o lidských právech
Soud pro lidská práva konstatoval, že ruské úřady bránily hladkému průběhu vyšetřování a že mohly případ vyřešit už začátkem roku 2004. Také podle něj obešly zákaz svévolného věznění, mladíkovo zatčení nezdokumentovaly a v průběhu věznění jej patřičně neochránily. Hlavně ovšem porušily právo Jandijeva na život.
Bazorkinové má Rusko zaplatit 35 000 eur jako odškodnění, plus 12 241 eur za soudní výlohy (dohromady téměř milion a půl korun). Obě strany teď mají tři měsíce na odvolání.
V Grozném, hlavním městě Čečenska, se shromáždily matky nezvěstných mužů. Naléhají na úřady, že chtějí vědět, co je s jejich syny a manželi. "Jestli jsou mí mužové vinní, suďte je, a pak budu vědět, co se jim stalo," citovala jednu z nich agentura Reuters. "Jestli jste je zabili, řekněte mi to, unesu to. Ale prosím, nemučte mě takhle, to nemůžu vydržet."
Utrpení Bazorkinové vzal soud rovněž v potaz. Ženy se přitom vyjadřovaly, že chtějí informace, ne peníze nebo nové továrny. "Nepotřebujeme nové budovy nebo dobré silnice, stejně je nevidíme, naše oči jsou slepé žalem," plakala matka, jež postrádá tři syny.
Evropský soud pro lidská práva dbá na dodržování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a je jedním z orgánů Rady Evropy. Jeho rozhodnutí je závazné pro členské státy, ale nařizuje jen finanční odškodnění.
Jakýkoli občan členské země může u soudu zažalovat kterýkoli členský stát nebo jeho orgány z porušování práv. Rozhodnutí soudu nemůže změnit výsledek soudního procesu v dané zemi, ani měnit její legislativu, pouze konstatuje porušení lidských práv a nařizuje finanční odškodnění.
