"Pro izraelskou zahraniční a bezpečnostní politiku je Rusko důležitější než Ukrajina," shrnul pro deník Aktuálně.cz debatu dvou vysoce postavených politiků Jakub Záhora, výzkumný pracovník na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Izrael byl od začátku války na Ukrajině poměrně zdrženlivý a snažil se být neutrální. Hlavně proto, že Rusko je velmi aktivní v Sýrii, což je pro Izrael jedna z klíčových oblastí národní bezpečnosti, vysvětluje Záhora. "Izraelským hlavním zájmem je udržet s Ruskem korektní a pokud možno i konstruktivní diplomatické vztahy, což se projevuje ve zdrženlivosti v otázce ruské invaze na Ukrajinu."
V Izraeli navíc žije velká ruská židovská diaspora. Právě její osud během telefonátu ministři zahraničí řešili.
Ukrajinská židovská diaspora si ale nyní připadá opomíjená. "Ukrajina má právo kritizovat izraelskou vládu za nedostatečnou podporu," uvedl například pro americký deník Washington Post David, který z Izraele hned na začátku války odjel, aby pomohl bránit Ukrajinu. Přitom má některé příbuzné i v Rusku.
Od začátku konfliktu přijal Izrael na 50 tisíc ukrajinských uprchlíků a do země poslal humanitární pomoc v hodnotě asi 30 milionů dolarů (v přepočtu 670 milionů korun). List Washington Post nicméně připomíná, že ve srovnání s jinými zeměmi to není moc. Například Estonsko, které má zhruba desetinu izraelské populace, na Ukrajinu poslalo vojenskou pomoc v hodnotě přes 300 milionů dolarů.
Vlažná kritika Moskvy
"Žádná vláda v Izraeli nehodlá ohrozit své zájmy kvůli komukoliv, a to včetně Ukrajinců," řekl minulý měsíc izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Zdůraznil, že na rozdíl od Spojených států a mnoha zemí Evropy Izrael není součástí NATO. "Naše situace je mnohem křehčí," dodal.
Sám Cohen ve svém prvním projevu v roli ministra řekl, že izraelská vláda bude teď méně mluvit o Ukrajině, nicméně bude pokračovat v poskytování humanitární pomoci.
List Times of Israel připomíná, že i když se minulé dvě vlády snažily do konfliktu aktivně nezapojovat a premiéři Naftali Bennett a po něm i Jair Lapid Ukrajině neposkytli zbraně, Lapid samotnou ruskou invazi kritizoval a odsoudil válečné zločiny páchané vojáky.
Bennett se zase snažil Rusko přimět vyjednávat a v březnu 2022 byl vůbec prvním světovým lídrem, který od začátku války navštívil Kreml a osobně se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání se mu ale nepodařilo nikam posunout.
Současný premiér Benjamin Netanjahu naopak Putina v minulosti označil za svého přítele. Během své předvolební kampaně loni ale naznačoval, že by mohl zrušit zákaz vývozu izraelských zbraní na Ukrajinu. Podle zdrojů izraelského deníku by byl premiér nyní ochoten vést vyjednávání, pokud by ho o to některá ze stran požádala.
Český expert na Izrael Záhora nicméně míní, že nová vláda moc věcí nezmění. "Priority nové vlády směřují k vnitropolitickým otázkám a k upevnění kontroly nad Západním břehem Jordánu, takže otázka Ukrajiny leží stranou jejího hlavního zájmu."
Vláda nyní předkládá reformy, které parlamentu například umožní přehlasovat rozhodnutí nejvyššího soudu. Kabinet, kde jsou zastoupeny i krajně pravicové strany, má v programu taky další rozšiřování osad na Západním břehu, který Izrael obsadil v roce 1967, zatímco Palestinci ho chtějí za součást svého budoucího státu.
Spojenectví nejen kvůli dronům
Situaci v zahraniční politice zřejmě nezmění ani pozice Íránu. Blízkovýchodní velmoc, která patří k největším rivalům Izraele, je momentálně i jedním z nejdůležitějších spojenců Ruska. Země Moskvě posílá své sebevražedné drony, které v posledních měsících pustošily ukrajinskou infrastrukturu.
"Co Rusko slibuje nebo nabízí Íránu jako protislužbu?" ptá se v souvislosti s tím Dan Fried, bývalý bezpečnostní poradce amerických prezidentů Billa Clintona a George W. Bushe. "Zdánlivě krátkodobé kalkulace Izraele se nezdají být v souladu s jeho dlouhodobou strategií sbližování s Evropou a Spojenými státy," dodává. "Co si myslí?"
Záhora připouští, že ze strany Izraele by dávalo smysl postavit se proti Íránu, a tím pádem i Rusku, ale situace v regionu je složitější. "Role Ruska na Blízkém východě je natolik významná, že je vnímané jako jeden z hlavních aktérů, ne pouze jako 'spojenec Íránu'".
David, izraelský voják bojující za Ukrajinu, vysvětluje, že k odcestování do války ho částečně přimělo i to, že jeho dědeček se v roce 1941 přihlásil do armády, aby zastavil Adolfa Hitlera. Putin je podle něj stejně velká hrozba. Sám David se narodil v Rusku. U obrany jihoukrajinského Chersonu měl ale na jednom rukávu nášivku s izraelskou vlajkou a na druhém se zlatým ukrajinským trojzubcem.
