Většina pozorovatelů se shoduje, že protesty mají především vnitropolitické důvody, protože vládnoucí blok Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho ztrácí popularitu. Moskvu to však nezajímá. Proti Gruzii nasadila ekonomické páky.
Na ruských sociálních sítích se to navíc jen hemží výzvami ve stylu "Ukažme Gruzíncům, kde je jejich místo". Anebo rétorickými otázkami jako "Jak dlouho budeme trpět chování těch trpaslíků?".
Kreml se nicméně rozhodl zasáhnout gruzínský turistický sektor. V loňském roce do Gruzie přijelo 1,404 milionu Rusů. To je umisťuje na druhou příčku v počtu turistů za Ázerbájdžánci (1,424 milionu) a před Armény (1,268 milionu).
Počet Rusů cestujících do Gruzie prudce roste. Podle údajů gruzínské asociace turistického ruchu množství turistů z největší země na světě stouplo letos v prvním čtvrtletí meziročně o třetinu. "Gruzie se v posledních letech stala jednou z nejoblíbenějších destinací pro cesty Rusů," zaznělo nedávno na slyšení v ruském Senátu.
Zákaz přímých letů do Gruzie tuto dynamiku podle odborníků přirozeně změní, celkový počet přijíždějících turistů ale nejspíš příliš neklesne. Jak Gruzínci, tak ruští milovníci krás jejich země jsou na podobné problémy už zvyklí.
Létání i kvalita vín
Poprvé Rusko zakázalo přímé letecké spojení do Tbilisi krátce poté, co si gruzínský parlament v roce 2006 odhlasoval, že země chce vstoupit do NATO. Podruhé to bylo po šestidenní rusko-gruzínské válce v srpnu 2008. Zákaz byl odvolán až v roce 2015, přesto v roce 2014 do Gruzie přijelo 810 tisíc Rusů, z toho polovina po zemi. Ostatní přicestovali přes jiné státy, především přes Ukrajinu a Bělorusko.
To lze očekávat i dnes. Na internetu již koluje žertovná reklama běloruské letecké společnosti Belavia se sloganem "Dopravíme vás do zemí, se kterými se rozhádal váš prezident".
Moskva se ale neomezila jen na zákaz přímých letů. Ruská potravinářská inspekce začala nově také přehodnocovat kvalitu gruzínského vína. Podle mluvčího úřadu to nemá žádnou spojitost se současnou politickou krizí.
Jenže ani zde nejde o nic nového. Inspekce zakázala dovoz gruzínského vína už v roce 2006. Tehdy hlavní hygienik Gennadij Oniščenko oznámil, že ve víně je zvýšené množství pesticidů. Zákaz trval až do roku 2013. Do doby, než byl ve volbách poražen ostře proamerický prezident Michail Saakašvili.
Se zájmem ruských hygieniků mají ostatně zkušenost i vinaři z Moldavska. Zákaz na dovoz tamních vín vydaly ruské úřady v roce 2013, a to údajně kvůli vysokému obsahu ftalátů.
Moldavsko ale tvrdilo, že jde o politické rozhodnutí. Na podzim toho roku země podepsala asociační dohodu s Evropskou unií. Embargo na dovoz moldavského vína Moskva zrušila až v květnu 2017, když v prezidentských volbách zvítězil prokremelský politik Igor Dodon.
Jak si posvítit na Ukrajinu
Ruští hygienici se ale nezaměřují zdaleka jen na vína. Poté, co Ukrajina v létě 2013 zavedla cla na dovoz automobilů, začali Rusové zkoumat kvalitu bonbonů čokoládovny Roshen, patřící pozdějšímu prezidentovi Ukrajiny Petru Porošenkovi. Poměrně rychle došli k závěru, že výrobky z továren v Mariupolu, Vinnici, Kyjevě a Kremenčugu ohrožují zdraví ruských spotřebitelů. Neškodná byla podle jejich závěru jen produkce závodu v ruském Lipecku.
Po svržení tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, jehož nahradil právě Porošenko, ale přišli do lipecké továrny daňoví inspektoři, kteří okamžitě odhalili masové obcházení daní a provoz uzavřeli.
