Bratislava – Pověření sestavit vládu má od slovenského prezidenta Robert Fico, zároveň ale jednání vede i předseda druhé nejsilnější strany. Richard Sulík, šéf Svobody a solidarity (SaS).
Osmačtyřicetiletý Sulík dlouhodobě kritizuje Evropskou unii a eurozónu, nechce na Slovensku uprchlíky a několikrát kritizoval Angelu Merkelovou za její migrační politiku.
Tvrdí, že by mohl být premiérem, kdyby získal podporu dalších pěti parlamentních stran. Slovenské národní strany, Most-Híd, uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, hnutí Jsme rodina-Boris Kollár a strany Síť.
Tedy všech s výjimkou Směru Roberta Fica a extrémně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariána Kotleby.
Na téma Sulík poskytl Aktuálně.cz rozhovor politolog Jozef Lenč, působící na univerzitě v Trnavě.
Aktuálně.cz: Pomohlo Richardu Sulíkovi vymezení se vůči uprchlíkům v tom, aby ve volbách získal nečekaných dvanáct procent hlasů?
Do jisté míry ano, části voličů jistě imponovalo, jak ostře kritizoval Angelu Merkelovou. Slováci rádi vidí, když nějaký slovenský politik je takovým způsobem asertivní. Jako býval třeba Vladimír Mečiar. Proto někteří volili i Mariana Kotlebu, protože má silné řeči a někteří lidé prostě rádi poslouchají silné řeči.
Ale určitě to není jediný důvod Sulíkova úspěchu. Mnoho lidí volilo Sulíka a jeho stranu Svoboda a solidarita kvůli ekonomickému programu. Přesvědčili voliče, že v ekonomické rovině reprezentují na Slovensku liberální pravici.
A.cz: Sulík v roce 2011 položil vládu Ivety Radičové, protože nesouhlasil s pomocí eurozóny Řecku. Teď kritizuje evropské fondy. Dokážete si představit, že by jako premiér odmítl čerpání z těchto fondů?
Spíš jsou to slova, která vypustil v čerstvé povolební euforii po zveřejnění prvních výsledků. Bylo to nemoudré vyjádření a nedomnívám se, že by jakákoliv vláda vážně uvažovala o odmítnutí čerpat peníze z eurofondů. Jakákoliv vláda, které záleží na ekonomickém růstu Slovenska.
A.cz: Do parlamentu se ve volbách dostalo jen málo politických sil, které se vyložené hlásí k Evropě, k Evropské unii...
Dá se s tím souhlasit. Když se podíváme na nově zvolený parlament, tak především tam není autentická evropská levice a proevropská liberální pravice. Najdou se jednotlivci, kteří budou tvrdit, že jsou takoví, ale jediný skutečně proevropský politik je tam Béla Bugár (předseda strany Most-Híd, která zastupuje hlavně zájmy maďarské menšiny - pozn. red.).
Hlavní příčinou je fakt, že Evropská unie je na Slovensku dlouhodobě zobrazovaná jako něco, co nám nic nedalo a jenom nám bere. Vytvořil se zde mýtus bruselského úředníka, který o všem rozhoduje. Nejčastěji tohoto sloganu využívá premiér Robert Fico. Když evropští politici přijmou na summitu nějaké rozhodnutí, Fico neříká, že my, zvolení politici, jsme rozhodli v zájmu Evropy a Slovenska.
Ale argumentuje tak, že rozhodli bruselští byrokraté. Ale všechna rozhodnutí přijímají politici členských zemí EU, kteří byli zvoleni. Nedělá to nějaký záškodnický úředník v Bruselu.
Čili ten obraz EU způsobil, že výsledek parlamentních voleb je takový, jaký je.
A.cz: Podílí se na tomto zobrazování EU i Richard Sulík?
Nejčastěji mýtus o zlém úředníkovi šíří Robert Fico. Sulík se s tím ztotožnil a v podstatě v tom pokračuje, ale neřekl bych, že je to hlavně jeho práce. Ono to vlastně začalo už krátce po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Do té doby byla prezentována pozitivně, pak se to změnilo.
A.cz: Má Sulík šanci sestavit stabilní, životaschopnou vládu?
Nemyslím si to. Jednotlivé politické strany, které mají být součástí této koalice, skrývají ve skříních mnohé kostlivce. Už to bude problém. I jednání o programu a o personálním obsazení ministerstev bude složité. Hatí to i sám Sulík svými neuváženými výroky.
