Před minomety utekl do Čech. Svědectví záchranáře z Ukrajiny

Jan Homolka
12. 9. 2014 6:00
Rozhovor s Ukrajincem, který uprchl před válkou do Prahy. O všedním dni na východě Ukrajiny i o tom, jak je těžké získat vízum.
Proruský separatista u čerpací stanice zasažené granátem. Ilustrační foto.
Proruský separatista u čerpací stanice zasažené granátem. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Andrej žil v Dzeržynsku na Ukrajině a pracoval jako zdravotník záchranné služby v Doněcku. Na začátku srpna domov opustil a po necelém měsíci se s pomocí příbuzných dostal do Česka, kde chce zůstat co nejdéle. Jednou si minometnou palbu zažil a stačilo mu to.

Dzeržynsk byl několik měsíců v rukách separatistů. Ti byli na začátku července vytlačeni ukrajinskou armádou.

Stav k 9. září: I přes vyhlášené příměří se stále na mapě bojů objevují výbuchy značící místa střetnutí.
Stav k 9. září: I přes vyhlášené příměří se stále na mapě bojů objevují výbuchy značící místa střetnutí. | Foto: Mediarnbo.org

Hranice Doněcké lidové republiky, ovládané separatisty, od té doby procházejí nedaleko za Dzeržynskem. Sousední velká města Horlivka i Doněck jsou už za ní.

Andrej situaci doma pořád sleduje, a to přes kamarády, sociální sítě a tamní média. O tom, proč utekl do Česka a jak to na Ukrajině chodí, mluvil s Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Kdy ses rozhodl, že chceš odejít z domova?

Když jsem se ocitl pod minometnou palbou.

A.cz: Jak k tomu došlo?

Šli jsme s matkou za mojí sestřenicí sklízet úrodu – rajčata a další plody. Bydlí skoro na hranici mezi Ukrajinou ovládanou oblastí a Doněckou lidovou republikou. Pak jsme uslyšeli střelbu ze samopalů.

A.cz: Co jste dělali?

Rozhodli jsme se jít zpátky jinou cestou. Ne mezi poli jako předtím, ale oklikou mezi domy, abychom byli krytí. Když jsme přišli na sídliště mezi paneláky, začala minometná palba. Lidi vyšli na střechu paneláků a natáčeli, jak létají miny tam, kudy jsme předtím šli.

A.cz: To znamená, že kdybyste šli stejnou cestou jako normálně, byli byste v nebezpečí?

To už bych tady neseděl. V tu chvíli jsem se rozhodl, že musím pryč. Dorazili jsme domů a večer jsem už byl na cestě k příbuzným. Vzal jsem si jen to nejnutnější.

A.cz: Víš, kdo to byl a na co střílel?

Nejspíš to byli separatisti, když prchali před ukrajinskou armádou. Na nikoho konkrétního nestříleli, jen si hráli na vojáky. To se dělo často. Ti lidé tam nežijí, tak je jim to jedno. Kromě toho separatisti používají stejnou taktiku jako ruští diverzanti v Gruzii roku 2008.

A.cz: A to vypadá jak?

Vezmou si na sebe ukrajinskou uniformu, přejedou na ukrajinské území a začnou střílet. Vystřelí na město třeba deset granátů, kam se jim zachce, třeba na domy, a potom se tam jdou ukázat, aby bylo vidět, kdo střílel.

A.cz: Ty jsi to viděl?

To jsem slyšel, četl i viděl na vlastní oči. Jedni takoví seděli přímo pod našimi okny. A používají i další taktiky, aby všechny poštvali proti Ukrajině.

A.cz: Jaké třeba?

Systém války v Horlivce je takový: Separatisti naloží na pickup minomet, dojedou před domy, kde bydlí obyčejní lidé, několik minut střílí na ukrajinské jednotky a pak rychle odjedou. Ukrajinská armáda dostává souřadnice a střílí zpátky, jenže minomet je dávno pryč. Ruská televize tam ale už stojí a natáčí granáty ukrajinské armády, které dopadají u civilních budov.

A.cz: Na civilní oběti tedy separatisté nehledí?

Přesně tak. Separatisti si někdy vytipují místa, kde je hodně lidí, třeba supermarket, pak odjedou co nejblíž pozicím Ukrajinců a vystřelí jeden, dva granáty. Jenže když do shluku lidí přiletí jeden granát, tak to televizi stačí. Kdyby střílela ukrajinská armáda, tak je to masivní útok, ne jen pár výstřelů. Je to jednoduché. V Gruzii to bylo stejné.

A.cz: Jak to vypadalo u vás v Dzeržynsku? Tekla voda, bylo dost jídla?

Voda teče běžně dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer. A pak celý další den nic. Dřív tekla každý den. Ale záleží na čističce v Horlivce, na území separatistů, zda má elektřinu. Nejdéle nám netekla voda tři dny, ve Slavjansku to tak měli měsíc. Jídla jsme měli dost.

A.cz: Ty jsi kvůli konfliktu přišel o svoji práci záchranáře - jak to?

Snížili nám platy natolik, že už se mi nevyplatilo do Doněcku jezdit. Tak jsem dal výpověď. A nebyl jsem sám.

A.cz: A kdo potom pomáhal lidem?

Ti, kdo bydleli v Doněcku, u záchranky zůstali. Od kolegů pak vím, že potom stanici záchranky obsadili separatisté a všechno se muselo přesunout do nemocnice. Mezi separatisty jsou žoldáci, kriminálníci a lidi, co nemají co dělat. Ti všichni dostali samopal a dělali si, co chtěli.

A.cz: Například co?

Třeba zabavili část sanitek a potom zneužívali sirény, aby mohli jezdit po městě. Taky používali obrněné automobily bank, které nestačily odjet na Ukrajinou ovládané území. Málokdo tam jezdil vlastním autem. Sebrali by ti ho a ještě bys měl štěstí, že tě nezabili. Mohlo se jezdit jen na kole, protože kola jsou pro vojenský účel na nic.

A.cz: Co místním na konfliktu vadí nejvíc?

Nejspíš nejistá situace. Zda bude mír, nebo budou žít dál ve válce. Všichni jsou kvůli tomu nervózní.

A.cz: Tvoje rodina zůstala na Ukrajině?

Mamince i sestřenici je přes 60 let a cestu sem by už nezvládly. Ani si ji zařídit. Máma nemá ani pas. Ale už je tam nic nedrží, takže kdyby to zvládly, tak by odjely.

A.cz: Kdybys v Česku neměl příbuzné, co bys dělal?

Zůstal bych na Ukrajině. Možná bych šel bojovat. Za Doněckou lidovou republiku ale určitě ne. Ani za ukrajinskou armádu - její vojáci jsou pro ni spotřebním zbožím. Umírají jenom tak. Nebo bych dál dělal zdravotníka. Učili jsme se zachraňovat lidem život, a ne je zabíjet.

Učili jsme se zachraňovat lidem život, a ne je zabíjet.

A.cz: Přes Charkov jsi utekl ke známým blízko Kyjeva, jaká byla cesta?

Cestou jsem podstoupil šest kontrol ukrajinské armády. V televizi slyšíš, že to jsou fašisti, že všechny postřílí, ale vůbec to tak nebylo. Jen se podívali na doklady. K těm, kdo opouštěli nebezpečné území, se chovali s pochopením. 

A.cz: Potom sis zařizoval vízum, jak to šlo?

Vízum jsem vyřídil přes internet a dokumenty posílal poštou. Trvalo to asi patnáct dní. Všechno mi zařídila jedna firma, která spolupracuje se zastupitelskými úřady.

A.cz: Kolik vízum stálo?

Bylo to drahé. Stálo mě to 330 eur (skoro 10 tisíc korun, pozn. red.). Musel jsem požádat o peníze příbuzné.

A.cz: Jak to, že to bylo tolik, když běžný poplatek je 35 eur?

Normálně spadám pod konzulát v Doněcku, ale ten byl zavřený. Kdybych vyrazil přímo na velvyslanectví do Kyjeva, víc než 750 kilometrů daleko, neměl bych žádnou garanci toho, že tam vízum dostanu. Proto jsem se obrátil na firmu, která to umí zařídit. Platil jsem jí za přípravu dokumentů. Proto to bylo tak drahé.

Ukrajinský voják ve Slavjansku.
Ukrajinský voják ve Slavjansku. | Foto: Reuters

A.cz: Jak to myslíš, že to umí "zařídit"?

Takovou službu jsem používal poprvé. Jak to pracuje, nevím, ale důvěřoval jsem jim. Pro mě byl důležitý výsledek – vízum.

A.cz: Nyní máš tedy desetidenní turistické vízum, co budeš dělat, až vyprší?

Nejdřív musím prodloužit to, co mám, uvidíme, jak to bude na policii. Zatím jsou ale velmi vstřícní.

A.cz: A potom?

Potom požádáme o vízum strpění. To můžu dostat na 90 dnů až půl roku. Pak uvidíme.

A.cz: A jak se ti zatím líbí Praha?

Líbí se mi. Nepřijel jsem sem s mnoha věcmi, neměl jsem třeba dost oblečení, ale příbuzní se zeptali svých známých a už jsem toho hodně dostal.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

V Čestlicích u Prahy hořela v noci na sobotu restaurace Mc Donald’s, škoda je asi 10 milionů korun

V Čestlicích u Prahy hořela dnes v noci restaurace Mc Donald’s, podle předběžného odhadu je škoda deset milionů korun.  Příčinou vzniku požáru je podle vyšetřovatele technická závada, řekl mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel.

Hasiči na místo vyjížděli kolem půlnoci. "Původně to bylo hlášené jako požár elektroinstalace v okolí pojistkové skříně," uvedl Gabriel. Oheň se rozšířil až na střešní konstrukci.

Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů z Prahy i Středočeského kraje včetně výškové techniky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

SpaceX vypustila na oběžnou dráhu dalších 60 satelitů pro síť Starlink

Z floridského mysu Canaveral v neděli odletěla další série 60 satelitů společnosti SpaceX pro síť Starlink, jež má v budoucnu umožnit přístup k internetu odkudkoli na Zemi. První stupeň rakety Falcon 9 se po vynesení družic na oběžnou dráhu vrátil na Zemi, když přistál v Atlantickém oceánu na plující plošině SpaceX. Úspěšně tak završil svůj rekordní desátý let.

S posledními 60 aparáty celkový počet dosud vypuštěných družic Starlink překročil 1600. Tento údaj ale zahrnuje i prototypy, s nimiž se pro provoz sítě nepočítalo, nebo přístroje, jež selhaly. Funkčních satelitů by podle údajů webu Spaceflight Now mělo být už přes 1500.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Archeologové nedaleko Říma objevili ostatky devíti neandertálců

Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisící lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.

"Všichni byli dospělí, jen snad jeden byl v mladistvém věku," uvedl vedoucí archeologů Francesco Di Mario. Ve stejných jeskyní se už dříve našly ostatky dvou neandertálců. Vysoký počet nálezů podle Di Maria ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat a některých vyhynulých druhů.

Italský ministr kultury označil nález za mimořádný. Podle něj "obohatí vědecký výzkum o neandertálských mužích".

Zdroj: ČTK
Další zprávy