Na americké vojenské základně Ramstein v Německu se v pátek scházejí představitelé mezinárodní koalice, která Ukrajině dodává zbraně. Na pořadu jednání jsou kromě jiného tanky. Německo zvažuje, že Ukrajincům pošle stovky kusů tanků Leopard 2, ale zatím trvá na tom, že současně musejí Spojené státy poslat na Ukrajinu své tanky M1 Abrams.
Velká Británie zase poskytne Ukrajině čtrnáct svých tanků Challenger 2 a Francie zvažuje předávku tanků Leclerc.
Američané posílají Kyjevu všechno možné - nejnověji také bojová vozidla pěchoty Bradley a obrněné vozy Stryker. Tanky zatím nikoliv. "Tak daleko nejsme. M1 Abrams jsou složité stroje, které vyžadují dlouhou přípravu na jejich obsluhu a mají velkou spotřebu paliva," cituje agentura Reuters představitele amerického ministerstva obrany Colina Kahla.
Jinými slovy Američané v Ramsteinu budou přemlouvat Němce, aby na Ukrajinu dodali tanky Leopard 2, protože je lze poslat rychle a ve velkém množství a pro ukrajinskou armádu se hodí lépe než M1 Abrams.
Země NATO mají dohromady přibližně 2000 tanků Leopard 2. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valeryj Zalužnyj nedávno prohlásil, že jeho muži potřebují alespoň 300 tanků pro boj na východě země.
Ukrajinci mají tanky T-90, T-80 a T-72, některé ukořistili ruským okupantům. Leopard 2 ze svých zásob chtějí Kyjevu poskytnout Polsko a Finsko, musejí však mít německý souhlas. A Berlín jim ho zatím nedal.
Dynamika se změnila
Polský prezident Andrzej Duda varuje, že Rusové dříve nebo později zahájí na východě Ukrajiny novou velkou ofenzivu. "Jsou nadále velmi silní a my se obáváme, že připravují novou ofenzivu během pár měsíců, takže je klíčové poslat Ukrajině dodatečnou pomoc, zejména moderní tanky a rakety," uvedl Duda.
"Dynamika se oproti podzimu změnila v tom, že nepokračujeme v ofenzivách. Ano, na podzim jsme dobyli část Doněcké oblasti, velkou část Charkovské oblasti a Cherson, ale teď se hlavně bráníme. Máme informace, že ruské vedení chce dobýt Donbas do konce března," řekl deníku Aktuálně.cz ukrajinský vojenský analytik Mykola Siruk.
Minulý týden byl velitelem ruských operací na Ukrajině jmenován náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, nahradil v této funkci generála Sergeje Surovikina. Zatímco Surovikin v roce 2016 řídil masivní ruské bombardování Sýrie, Gerasimov začínal v armádě jako tankista a je takzvaně více doma v pozemních silách. Což naznačuje, že ruské plány na příští ofenzivu se budou spoléhat na pozemní síly a tanky.
"Dodávky západních tanků musejí být rychlejší než další invaze ruských tanků," shrnul ukrajinské stanovisko v poselství k účastníkům ekonomické konference v Davosu tento týden prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jako v Perském zálivu
Zřejmě se tak schyluje k tankovým bitvám, ve kterých budou na jedné straně stát západní stroje jako britské Challenger 2, francouzské Leclerc a německé Leopard 2 a na straně druhé ruské T-90 a možná i nové tanky T-14 Armata. Britská vojenská rozvědka ale tvrdí, že nové moderní ruské stroje zatím neprošly důkladnou průpravou v boji a Rusko má k dispozici zřejmě velmi málo hotových kusů, ne víc než několik desítek.
K souboji mezi tanky západní a sovětské výroby došlo ve velkém rozsahu v roce 1991, kdy mezinárodní koalice vedená Američany a Brity zaútočila na iráckou armádu, aby ji donutila odejít z okupovaného Kuvajtu. Irácká elitní Republikánská garda měla tehdy sovětské tanky T-72, které ale proti americkým a britským strojům neměly šanci.
Historikové označují za největší tankovou bitvu dějin střet Rudé armády a Wehrmachtu u Kursku v létě 1943. Kursk leží necelých sto kilometrů od ukrajinské hranice.
