Ve vnitrostranickém hlasování, jehož výsledky byly oznámeny na dnešním pařížském sjezdu Svazu pro lidové hnutí (UMP), dostal Sarkozy 98 procent hlasů. Šlo však víceméně o formalitu, neboť vítěz, který je už přes dva roky předsedou strany, neměl v primárkách protikandidáta.
Veškeré dosavadní průzkumy veřejného mínění naznačují, že souboj mezi Royalovou, která už byla hlavní opoziční stranou rovněž oficiálně nominována, a Sarkozym, bude zcela vyrovnaný.
Oba soupeři se přitom od sebe výrazně liší nejen ideologicky, jak už vyplývá z tradiční pravo-levé dichotomie, ale i v osobním politickém stylu a přístupu. Zatímco Royalová sází na neformálnost a vstřícnost vůči všemu a všem, Sarkozy prakticky nikdy neodkládá oblek a kravatu a jeho tón je podstatně konfrontačnější.
"Císař Nicolas"
Jednapadesátiletý Sarkozy jednoznačně patří k nejcílevědomějším politikům ve Francii. O jeho odhodlání stát se prezidentem, se ví už dlouho. Kombinace malého vzrůstu a velkých ambicí je také jedním z hlavních důvodů, proč bývá Sarkozy občas přirovnáván k Napoleonovi.
Prezidentské volby ve Francii
Mezi jeho největší úspěchy coby ministra vnitra patří bezpochyby snížení drobné kriminality politikou nulové tolerance.
Když ale předloni během pouličních nepokojů na předměstích Paříže a dalších velkých měst ve Francii veřejně nabádal policejní jednotky, aby se s neukázněnou"verbeží" nemazlily, mnoho lidí si začalo klást otázku, zda by Sarkozymu neprospělo větší sebeovládání.
To dokládají i aktuální výsledky sociologického šetření na objednávku nedělníku Journal du Dimanche, z nichž vyplývá, že jednapadesát procent Francouzů Sarkozy jako případný prezident znepokojuje.
"Nechte Sarkozyho být Sarkozym"
K obavám veřejnosti vedle Sarkozyho výbušnosti jistě přispívají i jeho sliby rozchodu s tradičním modelem francouzského sociálního státu.
Pozorovatelé jsou však nejednotní ohledně toho, jakou strategii by měl Sarkozy v předvolební kampani zvolit.
"Sarkozymu občas nedochází, nakolik mohou jeho demonstrace síly zastrašit umírněné voliče," tvrdí Christophe Barbier z týdeníku L´Express a dodává: "Ve druhém kole často vítězí kandidát, který je nejméně nenáviděn."
Je ale stále dost lidí, kteří nechtějí, aby kandidát pravice v nadcházejících měsících korigoval svou dosavadní image. Jedním z nich je bývalý premiér Edouard Balladur: "Pokud bych mu měl poradit jedinou věc, pak bych mu řekl, ať zůstane sám sebou."
