Tbilisi - V těchto dnech uplyne rok od války o Jižní Osetii, která na začátku srpna loňského roku vypukla mezi Gruzií a Ruskem.
Za tu dobu se toho ale podle analytiků mnoho nezměnilo - v regionu nadále přetrvává napětí, které by lehce mohlo vyústit v další otevřený konflikt, a obě strany se předhánějí v obviňování z provokací. Rusko a Gruzie se neshodnou ani v tom, kdy a kdo konflikt přesně začal.
První výročí válečného konfliktu si dnes připomíná pouze Gruzie. Rusko má totiž za to, že k válce došlo až o den déle.
Podle gruzínských vládních představitelů válka začala vpádem ruských vojenských sil na území Jižní Osetie. Rusko zas tvrdí, že válku zahájila Gruzie až o den déle ozbrojeným útokem na jihoosetské město Cchinvali.
Během dnešních vzpomínkových akcích gruzínský prezident Mikhail Saakašvili navštíví pohraniční město Gori, kde přednese projev. Jeho ruský protějšek zas dnes večer promluví v televizi, která následně odvysílá dokumentární film o tom, jak západní média nepodávala o konfliktu objektivní zprávy.
Gruzínské úřady tento týden vydaly 40stránkovou zprávu, která podle listu Guardian tvrdí, že šlo o "obranný útok", jenž měl uchránit jihoosetinské vesnice před ruskými vojsky.
Během konfliktu zemřelo několik stovek civilistů a vojáků na obou stranách tábora.
Daň za válku
Jak upozorňuje komentátor z amerického deníku Los Angeles Times, vojensky v konfliktu sice zvítězilo Rusko, ale obě strany utrpěly velké, nevratné ztráty.
Gruzie primárně zaplatila odtržením dvou vzbouřeneckých území a oslabenou armádou.
Gruzínského prezidenta také stál konflikt důvěru Západu, které se do té doby těšil. Americký viceprezident Joe Biden sice při své nedávné návštěvě země gruzínské vládě slíbil podporu, ale s protiruskou rétorikou, kterou tak rád používal bývalý prezident Bush, byl opatrný.
Biden gruzínské zákonodárce rovněž varoval před "pokusem o získání separatistických území (Jižní Osetie a Abcházie) pomocí vojenských sil".
Ozbrojený konflikt zmenšení naděje na brzký vstup Gruzie do Severoatlantické aliance, o který Saakašivili velmi usiloval. Také jej opustilo několik jeho stoupenců, kteří přešli do pozice, a počet Gruzínců, kteří žádají odchod Saakaašviliho, den ode dne roste.
Rusko zas podle britského listu Guardian svým agresivním vojenským přístupem znervóznilo své blízké spojence, bývalé sovětské republiky.
"Pokud se Rusko domnívalo, že spojencům ukáže svou moc a tím je zastraší, obrátilo se to spíše proti němu," potvrzuje tvrzení Guardianu korespondent Los Angeles Times.
Podle analytiků pohled na ruské tanky vstupující na cizí území vyvolal nepříjemné vzpomínky na sovětskou minulost a místo podřízení se Moskvě, jí státy sousedící s Gruzií začaly spíše vzdorovat.
Uzbekistán tento týden varoval, že plán Moskvy vybudovat vojenskou základnu v sousedním Kyrgyzstánu by destabilizoval region.
Uzbekistán a Bělorusko zas odmítlo snahu Moskvy utvořit z některých bývalých sovětských republik obdobu NATO.
Tádžikistán si svou nezávislost na Rusku chce dokázat tím, že připravuje zákon, který by zakazoval používání ruštiny ve státních institucích a dokumentech.
Ze všeho nejvíc ale na válečný konflikt dvou znesvářených států doplatili obyčejní lidé. Podle Amnesty International zůstává v regionu bezmála 30 tisíc lidí bez přístřeší. A ti, kteří se vrátili, žijí v nejistotě a obavách, že se schyluje k další válce.
Amnesty International také upozorňuje na fakt, že doposud nebyl nikdo veden k zodpovědnosti za "válečné zločiny, kterých se na civilistech dopustily jak ruské, tak gruzínské jednotky".
