Rok po Fukušimě: Evropa se poučila, ale ne dost

Radim Klekner Radim Klekner
8. 3. 2012 5:30
Atomové elektrárny v EU testy prošly, hrozba katastrofy ale zažehnána není
Katastrofa ve Fukušimě podkopala podobně jako Černobyl víru v budoucnost jaderné energie.
Katastrofa ve Fukušimě podkopala podobně jako Černobyl víru v budoucnost jaderné energie. | Foto: Reuters

Brusel - Jaderná havárie v japonské Fukušimě, vyvolaná vlnou tsunami, a zejména pak reakce německé veřejnosti, která ještě pamatuje katastrofu v ukrajinském Černobylu, přivedly loni vládu kancléřky Angely Merkelové k rozhodnutí uzavřít v průběhu příštích deseti let všechny zbývající atomové elektrárny v zemi.

Koncept jaderné energetiky sice nedostal Fukušimou smrtelnou ránu, víra v její budoucnost se však notně otřásla.

Švédsko se rozhodlo nemodernizovat své reaktory, Italové v referendu zamítli vládní návrh vrátit se k plánu výstavby nových jaderných bloků, Skotové a Velšané oznámili, že na svém území atomové elektrárny, s nimiž počítá kabinet premiéra Davida Camerona, nepovolí.

Zátěžové testy, uskutečněné loni v rámci celé EU, sice prokázaly, že třeba reaktory ve Francii, která s jejich pomocí kryje 80 procent své spotřeby elektrické energie, jsou bezpečné. Pravděpodobný vítěz letošních prezidentských voleb, socialista Francois Hollande, chce ale podíl jaderné energetiky na celkovém mixu snížit pod 60 procent.

A i odborníci na jádro jedním hlasem volají po tom, aby země, které se i nadále chtějí spoléhat na atomové elektrárny, zajistily jejich stoprocentní bezpečnost.

Podívejte se: Tak vypadalo Japonsko před a po tsunami

Před teroristickým útokem ochrany není

Zátěžové testy vyloučily možnost, že by některý ze 143 atomových reaktorů v Evropě mohla stihnout podobná katastrofa jako ve Fukušimě, protože žádný se nenachází v tektonické zóně obdobných parametrů jako japonská elektrárna.

Experti se ale shodují v tom, že pokud by se na některé jaderné zařízení rozhodli zaútočit teroristé uneseným boeingem, jako se to stalo v roce 2001 v případě Světového obchodního střediska v New Yorku, žádná elektrárna by dopadu tak velkého letounu nedokázala odolat.

Z Fukušimy je dnes město duchů.
Z Fukušimy je dnes město duchů. | Foto: Reuters

Odborníci na jadernou bezpečnost proto naléhají na vlády, aby si z fukušimské katastrofy vzaly poučení a maximálně diverzifikovaly náhradní zdroje energie v reaktorech a učinily vše pro to, aby v nich nemohlo dojít k explozi vodíku. Právě tyto dva faktory rozhodly totiž o tom, že k havárii ve Fukušimě vůbec došlo.

"Když se někdo snaží chránit (reaktor) před vlivem přírodních katastrof, musí být důsledný," upozorňuje Hans-Josef Allelein z Porýnsko-vestfálské technické univerzity v Cáchách, citovaný deníkem Spiegel on-line. "Japonci udělali vše myslitelné proti zemětřesení, stejnou filozofii ale měli použít pro tsunami."

Explozi reaktorů ve Fukušimě totiž nezapříčinilo zemětřesení, nýbrž až následná, čtrnáct metrů vysoká vlna tsunami. Ta zničila jedenáct z celkem dvanácti záložních dieselových agregátů, umožňujících v případě potřeby zajistit chlazení reaktorů.

Nebezpečný zirkon

Náraz tsunami přežil pouze jeden z nich, a sice u bloku šest, chlazený vzduchem, protože stál v dostatečné výšce nad zemí a obří vlna jej nezasáhla.

"Při zajištění nouzových zdrojů energie neexistovala dostatečná diverzifikace," tvrdí šéf britského Úřadu pro jadernou bezpečnost Mike Weightman. Ten stál v čele mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která zkoumala zničenou elektrárnu.

Weightman tudíž navrhuje, aby záložní agregáty pocházely od odlišných výrobců a jejich kontrolu a údržbu prováděly různé expertní týmy. Takovou úroveň zabezpečení dnes vykazuje kupříkladu Evropský tlakovodní reaktor (EPR) od francouzské Arevy nebo model AP1000 amerického koncernu Westinghouse.

Japonci se podle Weightmana navíc příliš pozdě rozhodli snižovat tlak v reaktorech, v nichž zirkon z rozžhavených obalů palivových tyčí reagoval s vodní párou a uvolněný vodík pak explodoval uvnitř tří bloků.

Michael Buck z Institutu pro jadernou energetiku a energetické systémy Univerzity ve Stuttgartu proto doporučuje, aby snižování tlaku na příslušných ventilech zajišťovala vzduchotechnika poháněná zdroji mimo elektrárnu.

Takhle to ve Fukušimě vypadalo, když ji zalila voda:  

Greenpeace kritizuje ČR

Způsob, jakým byly zátěžové testy na bezpečnost atomových elektráren v EU prováděny, kupodivu uspokojil hlavního kritika jaderné energetiky, mezinárodní organizaci Greenpeace.

Ta pochválila zejména Francii a Finsko, že veřejnost o výsledcích testů obšírně informovaly. Kritiku si naopak vysloužily Česká republika a Slovensko, které Greenpeace údajně předložily jen stručný výtah z hodnotících zpráv.

"Až do fukušimské katastrofy byly zkoušky bezpečnosti prováděny jen příležitostně, a to v kruhu lokálních regulátorů nebo delegací MAAE, které kontrolovaly jen všeobecné záležitosti," citoval server EurActiv poradce Greenpeace pro otázky jaderné bezpečnosti Jana Haverkampa.

Ten na druhé straně upozornil na zásadní nedostatek celého systému, totiž že úřady pro jadernou bezpečnost ve většině zemí nemají mandát vydávat jakákoli nařízení mimo objekt atomové elektrárny a že hasiče, policii či armádu alarmuje v případě havárie zpravidla až ministerstvo vnitra.

"Pokud se něco přihodí na jaderné elektrárně Döel, která se nachází pouhých deset kilometrů od centra belgických Antverp, jak chcete evakuovat všechny ty lidi během 24 hodin?" upozorňuje Haverkampf. "Politici by se nad tím měli zamyslet a vytvořit v rámci Rady EU zvláštní skupinu pro nepředvídané události."

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Praha mění pravidla pro pouliční umění v centru, zakáže obří pandy či bublifuky

V centru Prahy už nebudou moci vystupovat lidé v obřích kostýmech pand a dalších zvířat. Zakázané bude také dělání bublin, které znečišťuje chodníky. Změnu vyhlášky o pouličním umění, tzv. buskingu, schválili zastupitelé. Vyhláška také rozšiřuje místa se zákazem pouličního umění na celé Staroměstské náměstí a další místa.

Další zprávy