Jeruzalém - Izraelští a palestinští politici nyní podle šéfky americké diplomacie Condoleezzy Riceové usilují o vyřešení konfliktu "nejvíce a nejintenzivněji za mnoho let". Situaci označila za nadějnou.
"Přišel čas vyhlásit samostatný palestinský stát, který bude existovat vedle Izraele jako jeho mírumilovný a demokratický soused," uvedla americká ministryně po jednáních s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Navštěva Riceové je součástí připrav na listopadový blízkovýchodní summit v Annapolisu v americkém státě Maryland. Tam by měla být představena konkrétní mírová dohoda.
Politici se nepojedou fotit
"Samozřejmě máme vyšší ambice než jen pozvat politiky do Annapolisu na společnou fotografii," uvedla Riceová.
Summit by měl vyřešit všechny sporné otázky: status Jeruzaléma, rozlohu budoucího palestinského státu, návrat palestinských uprchlíků, rozdělení vodních zdrojů a existenci židovských osad na západním břehu Jordánu.
Zatím není známo, jak mají být spory vyřešeny. Velká část Izraelců odmítá myšlenku rozdělení Jeruzaléma, z jehož východní části chtějí mít Palestinci svoji metropoli.
Problematické je rozdělení starého města, kde leží židovská a muslimská svatá místa, konkrétně Zeď nářků a mešita al-Aksá, v těsné blízkosti.
Izraelská vláda je křehká
Dvě strany vládní koalice - krajně pravicová Izrael, náš domov a náboženská Šas - pohrozily, že pokud Olmert bude souhlasit s rozdělením města, odejdou z vlády.
"Pokud bude Riceová na Olmerta příliš tlačit a donutí ho k ústupkům, vláda padne," prohlásil předák strany Izrael, náš domov Avigdor Lieberman.
Izrael také odmítá návrat více než tří miliónu Palestinců a jejich potomků, kteří opustili své domovy ve válkách v letech 1948 a 1967. Pokud se mají vrátit, tak pouze na západní břeh Jordánu nebo do Gazy, ne do Izraele, tvrdí politici židovského státu.
Nejasná je i otázka palestinské reprezentace. Prezient Abbás má reálnou moc jen na západním břehu Jordánu. V pásmu Gazy vládne hnutí Hamas, které odmítá s Izraelem vyjednávat. Stejně tak židovský stát nepovažuje Hamas za partnera pro rozhovory.
"Velký" summit po sedmi letech
Izraelci a Palestinci byli údajně blízko dohody na summitu v Camp Davidu v roce 2000, kterého se účastnili palestinský prezident Jásir Arafat, izraelský premiér Ehud Barak a americký prezident Bill Clinton.
Izrael nabídl Palestincům vytvoření státu, který by zahrnoval celou Gazu, zhruba devadesát procent západního břehu Jordánu a východní Jeruzalém. Na oplátku žádal definitivní ukončení násilí a terorismu i odmítnutí požadavku na repatriaci palestinských uprchlíků.
Jednání však nakonec nedospěla k dohodě. Clinton ve svých pamětech napsal, že Arafat odmítl ústupky v otázce návratu palestinských uprchlíků.
Ti, kteří opustli dnešní území Izraele, žijí v táborech v Gaze, na západním břehu Jordánu, v Libanonu, Sýrii a Jordánsku.
