Gori (od našeho zpravodaje) - Stalin byl autorem známého výroku, že nezáleží na tom, kdo jak ve volbách hlasuje, ale kdo sčítá výsledky.
V jeho rodném městě Gori to štáb opoziční koalice Gruzínský sen pocítil na vlastní kůži. Druhá část Stalinovy věty totiž platila i o pondělních parlamentních volbách. Jejich strana nakonec vyhrála, ale díky složité kombinaci většinového a poměrného systému to dlouho nebylo jisté.
A místní opoziční aktivisty to všechno stálo hodně nervů.
Tři místnosti v přízemí obytného domu jsou plné lidí a také hořkosti vůči vládnoucímu - a teď už oficiálně poraženému - Sjednocenému národnímu hnutí prezidenta Michaila Saakašviliho.
"Dělali všechno pro to, aby neutrální pozorovatelé ani naši členové volebních komisí nemohli kontrolovat hlasy. V nedalekém obvodě například dali stoly ke zdi s tím, že ve volební místnosti je málo místa, aby nikdo neviděl, co tam dělají," říká energicky místní aktivistka mezi balíky s letáky a zdmi polepenými stranickými plakáty.
"Říkali jsme, že jestli zkusí nějaké podvrhy, nedáme se zastrašit a zasáhneme. Bohužel, v Gruzii je těžké uspořádat čestné volby, aby si lidé normálně vybrali," rozhazuje rukama.
O několik desítek metrů dál je místní sídlo Saakašviliho hnutí. Nálada je tam podobně bojovná, protože politická situace v Gruzii dospěla do stavu extrémní polarizace a vzájemné nenávisti mezi prezidentem a vůdcem Gruzínského snu Bidzinou Ivanišvilim.
"Vymýšlejí historky o podvodech a zastrašování. Dělají ze sebe oběti," říká místní činovník strany, kterému ale není moc do řeči.
Štáby dvou hlavních rivalů se nacházejí velmi blízko Stalinova rodného domu, který je součástí jeho muzea a stále je udržovaný v původním stavu. Návštěvník může vevnitř vidět i původní nábytek, který tam byl, když se tady budoucí vůdce Sovětského svazu v roce 1879 narodil.
Okolo cihlového domečku je postavená konstrukce se skleněnou střechou, které dominuje pěticípá hvězda. Jestliže Stalinův kult byl v některých ohledech svým způsobem náboženská víra, tak zde to bylo dokonáno se vším všudy.
Vidět dramatický volební souboj v místech, odkud pochází jeden z nejhorších diktátorů historie, je zajímavý paradox. Stalinovu velkou sochu z náměstí demontovali teprve před třemi lety, ale i tak jeho postava osmdesátitisícovému městu dál dominuje.
V budově z padesátých let je Stalinovo muzeum. Před ním vůdcova socha, už zmiňovaný rodný dům a opancéřovaný vagón, kterým diktátor cestoval po kolejích.
Gruzie se dnes obrací zády k sovětské minulosti i k Rusku, usiluje o vstup do Evropské unie a NATO. V centru Gori, kolem a uvnitř Stalinova muzea to ale tak nevypadá.
"Jistě dělal chyby, ale nezapomeňte, že vyhrál druhou světovou válku a Sovětský svaz měl díky němu průmysl," říká místní průvodkyně, která si kromě jiného stěžuje i na to, že návštěvníci z bývalých komunistických zemí, jmenovitě z Polska a České republiky, už mluví jen anglicky a neumí rusky.
"Je to škoda, u nás už se také učí na školách jenom angličtina," povzdechne si.
Muzeum samotné nedávno vybavili vedle ruských popisků i anglickými, ale od sovětských časů se zjevně moc nezměnilo. Ne že by diktátora přímo oslavovalo, ale výběr exponátů a fotografií je dost selektivní.
Nedozvíte se tady nic o masových čistkách ve třicátých letech, o gulagu, o hladomoru na Ukrajině, o katastrofálním začátku války s Německem v roce 1941.
Zato je tady místnost s dary, které Stalin dostal z celého světa. Kovovou vázu s nápisem Praha Moskva ovšem muzeum vydává za dar z Německa.
Je tady i posmrtná vůdcova maska. V potemnělé místnosti na ni seshora svítí úzký proužek světla. Jako kdyby šlo o vzácnou náboženskou relikvii…
Gori poničila rusko-gruzínská válka v roce 2008, většina obyvatel tehdy ve spěchu uprchla. V poslední době se ale staré domy v centru opravují a město dostává novou tvář.
Nová válka teď nehrozí, ale ostrá konfrontace v samotné Gruzii ano. Ivanišvili tvrdí, že nechce žádnou novou revoluci. Je otázkou, jak bude s dosavadním gruzínským prezidentem po volbách vycházet.
Saakašviliho obviňuje z toho, že on a jeho lidé ovládají ekonomiku jako mafie a zkreslují čísla o hospodářském růstu.
Dosavadní prezident se hájí tím, že za devět let od jeho nástupu k moci po revoluci růží v roce 2003 se snížila kriminalita a korupce. Miliardáře Ivanišviliho, který si obrovské jmění vydělal podnikáním v Rusku, označuje za ruského agenta, který Gruzii znovu zavede pod křídla Moskvy.
Poukazuje například na to, že Ivanišvili nikdy neřekl nic špatného o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Šéf Gruzínského snu ale kontruje tím, že je realista a jde mu o otevření ruského trhu, důležitého pro gruzínskou ekonomiku. Moskva po válce například uzavřela hranice pro dva výrobky, které jsou pro gruzínský export klíčové: vína a minerálku Boržomi.
"Mnoho Gruzínů si uvědomuje, že současné napětí s Ruskem je pro nás nebezpečné a také ubližuje gruzínské ekonomice. Dokud bude Rusko okupovat gruzínské území v Abcházii a Jižní Osetii, nemusíme mít diplomatické vztahy, ale je možné s ním normálně komunikovat," říká analytik Aršil Gegešidze z Gruzínského ústavu strategických a mezinárodních studií.
Čtyři roky staré události, kdy ruské tanky projížděly Gori ve směru na Tbilisi kolem Stalinova muzea a sochy, by se tak po vítězství k Moskvě smířlivějšího Ivanišviliho neměly opakovat.
