Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi

Jiří Just Jiří Just
29. 5. 2013 11:11
Petr Nečas navštíví místa, kde bojovali legionáři. Českých stop je tu ale víc
Na okraji centra Jekatěrinburgu leží v poklidné čtvrti starý Michajlovský hřbitov. Tady je pohřben i český dirigent Ticháček.
Na okraji centra Jekatěrinburgu leží v poklidné čtvrti starý Michajlovský hřbitov. Tady je pohřben i český dirigent Ticháček. | Foto: Jiří Just

Jekatěrinburg (od našeho spolupracovníka) - Na okraji centra Jekatěrinburgu leží v poklidné čtvrti starý Michajlovský hřbitov. Už půl století se na něm nepohřbívá. Přesto sem ve středu přijede premiér Petr Nečas s velkou českou delegací.

Staré železné náhrobky zarůstají křovím a marně vzdorují korozi. Jen pár kroků od pravoslavné kaple stojí památník československým legionářům, kteří v okolí města padli v letech 1918 až 1919.

Dějiny Čechů na Uralu jsou ale mnohem delší, zdůrazňuje historik a vedoucí katedry historie Uralské federální univerzity Nikolaj Dmitrijev.

"První zmínky o Češích na Uralu se objevily v první polovině 19. století. Jedním z prvních byl významný český průkopník železnice František Antonín Gerstner, který na pozvání cara Mikuláše I. navštívil Rusko a vybudoval zde první ruskou železniční trať. Také čtyři měsíce pobýval na Urale," řekl Dmitrijev Aktuálně.cz.

Do Jekatěrinburgu a jeho okolí ale začali Češi přijíždět hlavně v 60. letech 19. století.

Stojí tu památník československým legionářům, kteří v okolí města padli v letech 1918 a 1919.
Stojí tu památník československým legionářům, kteří v okolí města padli v letech 1918 a 1919. | Foto: Jiří Just

"Do Ruska se donesly zprávy o talentu českých hudebníků. Na pozvání podnikatele Pavla Ušakova dorazil na Ural do města Sergi pražský dirigent Jan Ticháček, který s sebou do Ruska vzal nejen rodinu, ale také další hudebníky. Poté, co Ušakov zkrachoval, se Ticháček přestěhoval do nedalekého Jekatěrinburgu, kde následně se svým synem Josefem řídili různé hudební soubory, včetně městského divadla," říká.

Sokol a pivo

Na přelomu 19. a 20. století se v Rusku začínají zajímat o hnutí Sokol. Sokolská gymnastika se stala dokonce součástí přípravy ruské armády. Podle historika na Uralu působilo šest českých sokolů, z toho dvě sokolky.

Nejznámějším z nich je pozdější major československých legií a následně generál československé armády Matěj Němec, který vyučoval na místním gymnáziu tělesnou výchovu. V Jekatěrinburgu se dokonce v roce 1912 uskutečnil velký sokolský slet.

"Kromě tělesné výchovy se Češi na Uralu věnovali neméně bohulibé činnosti - vaření piva. V Jekatěrinburgu se dokonce vařilo pivo plzeňského typu značky Kozel," vysvětluje Dmitrijev.

Jak ale dodává, počet Čechů v Jekatěrinburgu nebyl před první světovou válkou velký. Pouze několik rodin. "To se změnilo po vypuknutí první světové války. Jako levná pracovní síla začali v uralských továrnách pracovat čeští váleční zajatci."

Uralský Jekatěrinburg.
Uralský Jekatěrinburg. | Foto: Jiří Just

Legionáře na Uralu vítali

Československé legie vstoupily do Jekatěrinburgu 25. července 1918. Jen několik dní poté, co v Ipaťjevově domě byla popravena carská rodina. Bolševici opustili Jekatěrinburg prakticky bez boje. Během obsazení města zemřel pouze jeden legionář, kterého zasáhla zbloudilá kulka.

Podle ruského historika byl však Ural v tu dobu - jako dělnická oblast sympatizující s bolševiky - místem krvavých bojů, v nichž zahynuly stovky Čechů. Jen na Michajlovském hřbitově jich leží 357.

Další legionáři byli pohřbeni v nedalekém Nižním Tagilu nebo na hranici Sverdlovské a Čeljabinské oblasti.

Československé legie se v Jekatěrinburgu zdržely bezmála rok. Sídlilo zde velitelství Sibiřské armády generála Radoly Gajdy, byl zde otevřen československý generální konzulát i pobočka Československé národní rady. Legionáři v Jekatěrinburgu také podnikali - organizovali třeba výrobu protéz pro invalidy nebo potrubí.

Celkem v Jekatěrinburgu působilo okolo 5000 československých legionářů.

Budova, ve které sídlila pobočka Československé národní rady v Rusku.
Budova, ve které sídlila pobočka Československé národní rady v Rusku. | Foto: Aktuálně.cz

"Když Češi vyhnali bolševiky, občané je vítali. Poté, co bělogvardějci začali na frontě prohrávat, vztah k legionářům se postupně měnil. Přesto 25. května 1919 občané oslavovali osvobození města Čechy," připomíná Dmitrijev.

Zapomenutá historie

Československé legie opustily Jekatěrinburg 11. července 1919 a s nimi odešla i většina Čechů, kteří ve městě žili. Dnes už je připomínají jen náhrobky, cedule na několika domech a památník z černého mramoru na starém hřbitově.

"V Jekatěrinburgu toho o československých legiích vědí málo. Po pravdě řečeno, nikoho to tu nezajímá. Snad kromě skupiny historiků a místních nadšenců. Ale to je výsledek přístupu k našim dějinám," s hořkostí říká Nikolaj Dmitrijev.

Ani se znalostmi o České republice to na Uralu není výrazně lepší. "Moji studenti znají jen Prahu, Karlovy Vary a Kutnou Horu. O češtinu se zajímají převážně ti, kteří chtějí dál v ČR studovat nebo podnikat," dodává lektor českého jazyka Radan Kapucián, který působí na Uralské federální univerzitě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy