Barcelona (od našeho zpravodaje) - Žlutočervené pruhované vlajky visí hrdě z oken a balkonů barcelonských domů. Katalánské vlajky jsou tradičně rozvěšené i na tribunách fotbalového stadionu Nou Camp při zápase Barcelony.
Ačkoliv jsme ve druhém největším městě Španělska, jeho vlajky tu téměř nejsou vidět. Je to Španělsko, ale jiné.
Ve vedlejší uličce v centru Barcelony sídlí v přízemí partaj, která si říká Esquerra - Republikánská levice Katalánska. Jde o nejstarší stranu, která prosazuje katalánskou nezávislost - už od roku 1931.
V loňských volbách výrazně posílila a i díky ní mají stoupenci nezávislosti většinu v místním parlamentu. Vlajek je tady všude plno. Ve vyzdobené vitríně Esquerra upozorňuje na rok 2014, kdy se může splnit letitý sen této politické formace.
Právě příští rok by totiž Katalánsko rádo vyhlásilo referendum, v němž by obyvatelé rozhodli, zda chtějí nový samostatný stát, anebo setrvat v nějakém spojení se Španělskem.
Příliš mnoho daní do Madridu
Ti Katalánci, kteří touží po samostatnosti, si stěžují hlavně na ekonomickou nevýhodnost, kterou pro ně má další existence uvnitř Španělska.
Traduje se, že Katalánsko odevzdává do celostátního rozpočtu mnohem více, než dostane. Na jedno euro, které Barcelona pošle do Madridu, prý dostane zpět jen 52 centů. "Nechceme doplácet na ostatní a sami se dostávat do dluhů," říkají Katalánci.
V sídle Esquerry úřaduje také poslanec této partaje ve španělském parlamentu. Spisovatel a profesor literatury na barcelonské univerzitě Alfred Bosch.
"Naše úsilí o katalánskou nezávislost není vedeno jen ekonomickými motivy. Ale každopádně osamostatněním vytvoříme v Katalánsku lepší sociální podmínky. Vybrané daně zůstanou u nás, což bude důležité právě v době krize, kterou procházíme. Dosud polovina našich daní zůstává španělské vládě. Nechceme už platit španělské účty," řekl Aktuálně.cz.
Demonstrovala pětina národa
Katalánsko má sedm a půl milionu obyvatel.
Loni 11. září se konala v Barceloně demonstrace za nezávislost, které se zúčastnilo půl druhého milionu lidí, tedy pětina všech Katalánců.
A podle posledního velkého průzkumu, který se konal v lednu, by nyní pro odchod ze Španělska hlasovalo 57 procent obyvatel Katalánska.
Taxikář Cristian ale patří mezi ty, kteří mají pochybnosti. "Samozřejmě že Katalánsko má právo být nezávislé. Asi by to pro něj bylo ekonomicky dobré, pro ostatní Španěle naopak špatné. Ale podle mě referendem operují politici, aby zakryli korupci. A část mé rodiny žije kousek od Madridu. Budu za nimi jezdit do jiné země? Opravdu nevím, nejsem rozhodnutý," říká.
Gaudí a Barca
Katalánsko má většina Evropanů spojeno hlavně s Barcelonou. Městem Gaudího a slavného fotbalového klubu FC Barcelona a jeho největšího stadionu v Evropě Nou Camp. Ale o tom, že by tento region měl získat nezávislost, se zatím v Evropě mnoho neví.
Katalánsko patří k nejvyspělejším částem Španělska. Katalánci tvoří 16 procent obyvatel země, ale vytvářejí přibližně čtvrtinu španělského HDP a skoro 30 procent španělského exportu.
V Barceloně sídlí na čtyři stovky poboček velkých mezinárodních firem. Pro jednu z nich dělá už pět let i Češka Kateřina Stahlová.
"Co jsem se bavila s kolegy Katalánci, tak skoro všichni jsou pro nezávislost. Tvrdí, že je to kvůli penězům. Že doplácejí na to, že jsou součástí Španělska," říká.
Katalánsko je stejně jako jiné oblasti Španělska zasaženo recesí a velkou nezaměstnaností, byť je tu situace lepší než třeba na jihu země.
"Moje sestřenice basketbalistka Jana Veselá měla ve Španělsku kontrakt v ligovém klubu. Ale během léta ji zavolali, ať se už nevrací. Klub zkrachoval," říká Stahlová.
Katalánské 11. září
Zatím není jasné, kdy se referendum bude konat a zda vůbec. Španělská vláda se k tomu staví krajně odmítavě, ústava přímo s vystoupením nějaké části země nepočítá.
Pokud by se referendum konalo, uskutečnilo by se přesně 300 let po události, kterou mnozí Katalánci považují za ztrátu své suverenity. Na začátku 18. století se odehrávala takzvaná válka o španělské dědictví.
V ní stál proti sobě blok vedený Kastilskem a blok Katalánska, Valencie a Baleárských ostrovů. Katalánci podporovali nárok Habsburků na španělský trůn, zatímco druhá strana prosazovala za krále Filipa V. z rodu Bourbonů.
Katalánci prohráli, Barcelona padla 11. září 1714 po čtrnáctiměsíčním obléhání. Nezávislost v příštím roce by tak byla odpovědí po třech staletích. Pokud se pro ni většina Katalánců vysloví.
Mimochodem, byl by to první samostatný stát, vzniklý uvnitř Evropské unie. Ještě nikdy se žádná členská země EU nerozdělila.
