Živě z Ukrajiny: Bitva o Charkov se vede bez tanků. Zatím

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 4. 2015 0:26
Před rokem se separatisté pokusili obsadit administrativní budovu ve městě. Na rozdíl od Doněcka a Luhanska neuspěli, píše z východní Ukrajiny reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Charkov, duben 2014.
Charkov, duben 2014. | Foto: Reuters

Charkov (Od našeho zpravodaje) – Jedna z největších soch Lenina na světě na jednom z největších náměstí na světě. To druhé o náměstí Svobody v Charkově platí, to první už ne.

Socha bolševického vůdce s rukou napřaženou dopředu padla. Kácení soch politika s bradkou a čepicí na hlavě se stalo symbolem ukrajinských změn od událostí na kyjevském Majdanu. A dorazilo i do Charkova, druhého nejlidnatějšího města Ukrajiny.

Ze sochy zbyla jen bota, před podstavcem jsou fotografie ukrajinských vojáků a dobrovolníků z Charkova, kteří zemřeli během bojů se separatisty za poslední rok.

Město spjaté s Ruskem

Město leží jen třicet kilometrů od ruské hranice a ekonomicky je s Ruskem značně svázáno. Místní podniky měly zakázky z velké části z Ruské federace.

Podstavec bez sochy Lenina v Charkově.
Podstavec bez sochy Lenina v Charkově. | Foto: Martin Novák

"Bohužel v tomto směru Charkov a okolí značně utrpěly. Není žádným tajemstvím, že jsme o podíl na ruském trhu přišli, a je to pro naše město velký problém," říká zástupkyně starosty Taťána Čečetovová, která patří k seskupení Opoziční blok.

Tedy k politikům, kteří se k nové vládě v Kyjevě, k Majdanu a ke snaze orientovat Ukrajinu na Evropskou unii stavějí kriticky.

Většina obyvatel Charkova mluví rusky, ale neznamená to, že všichni se chtějí nutně přimknout k Rusku či k separatistům v Doněcku a Luhansku.

S vlajkou na hrudi

Na opačné straně náměstí, než stával Lenin, teď stojí stan s nápisem "Vše pro vítězství". Hnutí Euromajdan v něm agituje – zkráceně napsáno – pro Ukrajinu.

"Proruští jsou hlavně šéfové a zaměstnanci velkých podniků, kteří měli nebo mají odbyt v Rusku. Mají strach, že přijdou o práci. V šedesátých a sedmdesátých letech se do Charkova přistěhovalo hodně Rusů, protože se tady stavěly velké továrny, které nabíraly zaměstnance. Většina lidí v Charkově ale půjde s tím, kdo bude u moci, nadávat budou jen doma na divanu před televizí. Moje manželka je Ruska, ale je pro Ukrajinu, i když i pro dobré vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou," směje se aktivista Voloďa.

V Charkově nikdo nikoho nenapadá ani neuráží kvůli názorům, tvrdí.

Někdy se prý ale lidé dívají v autobuse s údivem na ukrajinskou vlaječku, kterou Voloďa nosí připevněnou na hrudi.

Aktivista Euromajdanu Voloďa v Charkově.
Aktivista Euromajdanu Voloďa v Charkově. | Foto: Martin Novák

Separatismus zažehnán

Ztráta ruského trhu je pro ukrajinské hospodářství problém. Podle posledních ukazatelů se ve srovnání s jarem 2014 snížil ukrajinský vývoz do Ruska zhruba o šedesát procent. Přitom ekonomika se loni propadla o 6,8 procenta a letos klesne podle Mezinárodního měnového fondu o dalších 5,5 procenta.

Opoziční blok v loňských parlamentních volbách v Charkově vyhrál, strana premiéra Arsenije Jaceňuka Lidová fronta tady skončila daleko za ním. Její místní předák Mykola Pachnin ale tvrdí, že separatismus je v Charkově zažehnán a Donbas se tady opakovat nebude.

"Před rokem v dubnu byla situace kritická. Stejně jako v Doněcku a Luhansku, i tady obsadili separatisté budovu oblastní administrativy. Zatímco v Doněcku a Luhansku se jim ale nikdo nepostavil, tady nastoupil do akce speciální oddíl Jaguar ministerstva vnitra. I přes kladený odpor budovu vyčistil a podařilo se Charkov udržet jako součást Ukrajiny," říká Pachnin.

Podle pozdějších svědectví byl speciální oddíl povolán narychlo a jeho členové ani neznali plán budovy. Nakreslili ho jen přibližně v autobuse.

Při zásahu shořela dvě patra, ale nikdo nezemřel.

Charkovská lidová republika tak - na rozdíl od Doněcké a Luhanské - nevznikla.

Kdo platí útočníky? Nevíme

Podle Pachnina by vítalo chlebem a solí ruské vojáky – kdyby přišli – odhadem třicet procent obyvatel Charkova.

Městem znějí různé zvěsti. Že se Putin chystá nasadit v Charkově zelené mužíčky jako na Krymu, že se chystá převrat po oslavách výročí konce druhé světové války 9. května.

22. února při pochodu k výročí událostí na Majdanu explodovala nálož, která zabila čtyři lidi. Charkovem od té doby zněly i další výbuchy, vláda v Kyjevě obviňuje "ruské či Ruskem placené diverzanty".

Zástupkyně starosty se k tomu odmítá vyjadřovat. "To je věc bezpečnostních orgánů. Já vážně nevím, kdo to byl, nebo kdo to platí. Hlavní je, aby byl klid a dostatek práce," říká.

Zatím jedinými tanky v Charkově jsou jen ty z druhé světové války, stojící před historickým muzeem vedle radnice. Připomínají čtyři velké bitvy, které tady svedla Rudá a německá armáda.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy